Gratulujeme, že jste u nás přežili
Jako turista máte v polském Krakově na výběr: můžete se obdivovat starobylému centru bývalého královského města, nebo se tramvají skoro hodinu kodrcat na sídliště Nová Huť. Když tam přespíte, dostanete dokonce diplom, že jste přežili noc v socialistickém bytě.
Ťukáte si na čelo? Zbytečně. Pro turisty z evropského západu je takové pořádné socialistické sídliště stejnou zajímavostí, jako královský hrad nad Vislou. Z centra se sem prý dokonce pořádají „poznávací zájezdy“ v trabantech.
Malý byt na sídlišti Nová Huť najdeme podkle navigace snadno. Už tu na nás čeká „domácí“, který nám půjčí klíč a anglicky vysvětlí potřebné: „V téhle skříňce jsou hrnce a tohle je remoska. Používá se to tak, že…“ zarazí se, když vidí, jak se pobaveně usmíváme. „Odkud že jste? Jo z Čech, tak to vám nemusím říkat vůbec nic.“
Nemusí. Většina vybavení bytu je nám důvěrně známá, snad jen děti se pozastaví nad tím, že televize není ani trochu plochá. Tohle ubytování jsme si samozřejmě nezařídili proto, abychom nostalgicky vzdychali po době ne zas tak dávno minulé. Nás sem přivedla nízká cena za přenocování. Když už jsme ale tady, musíme uznat, že i sídliště může být zajímavým fenoménem.
Komunistické vedení Polska nechalo sídliště vybudovat v letech 1949–1951 Krakovu natruc. Bývalé královské město s univerzitou totiž mělo příliš svobodného, intelektuálního a pravicového ducha a komunisté tu v poválečných volbách dostali nejmenší podporu. A tak když se hledalo místo pro výstavbu obřích metalurgických závodů, bylo vybráno předměstí Krakova. Pro zaměstnance Leninových železáren pak vyrostlo největší sídliště v Polsku, na zelené louce a v jednotném architektonickém stylu.
Dělníci z hutí a jejich rodiny – jedním slovem dělnická masa se zabydlela ve většinou maximálně pětipatrových domech uspořádaných do sídlištních jednotek, jakýchsi čtvrtí, z nichž některé měly dokonce svou bránu. Široké bulváry, které spolu s dalšími silnicemi tvoří pavoučí síť sídliště, míří k centrálnímu náměstí. Několikatunová socha Lenina tu už sice nestojí, to ostatní – včetně hutí – ano.
Když se budete procházet mezi domy, parky či v podloubích, můžete se pobavit nad paradoxy dějin. Soudruzi tohle sídliště postavili, aby v katolickém Krakově upevnili svoje pozice. Ale právě na tomhle sídlišti sloužil pod širým nebem krakovský biskup Karol Wojtyła tak dlouho mše, až úřady povolily dělníkům stavbu kostela. Z Wojtyły se zanedlouho stal papež Jan Pavel II. a z dělníků uvědomělí stoupenci hnutí Solidarita, které nakonec vedlo k pádu komunismu v Polsku.