Představte si sebe ve věku nějakých deseti, dvanácti let. Do začátku velkých prázdnin vám zbývá týden, venku nádherně svítí slunce. Přijdete ze školy, ale doma nemáte stání, protože vám na vodní hladině, uprostřed zelené zahrady jen kousek od nádherného zámku ze 17. století kotví vaše vlastní loď.

Kluci z paneláku našli odvahu a pustili se do stavby netradiční lodě. Pohnutkou ke stavbě byla soutěž netradičních plavidel konaná každoročně na holešovském zámeckém kanále. Za pomoci nadšených rodičů vznikla, proč to nepřiznat, krásná loď postavená po vzoru staroegyptských papyrových lodí a lodí RA Thora  Heyerdahla.

A zde je máme, teda ne úplně všechny. To co drží v rukou jsou PET láhve, základní stavební kámen jejich lodě. Původně měli mít v rukou papyrus, ale ten se na moravských ulicích a polích špatně shání. A tak mají v rukou petky, kterých je všude plno, nejčastěji pak ve žlutých popelnicích. Věřte, nenajdete větší odborníky na tříděný odpad! Ekologický cíl akce zcela naplněn.

Těchto petek je potřeba celé hromada. Sesbírat je i s víčky je docela heroický výkon. Chce to trochu organizačního talentu, zapojit do lovu petek své spolužáky, jejich rodiče a hodné sousedy. A takto nějak probíhá přeprava lahví. Trochu to skřípe, ale zase je u toho sranda. Zkouška z logistiky uspokojivě složena.

Kolik unese jedna petka? Kolik je třeba petek na stavbu lodě, aby unesla šest kluků? Jaký bude výtlak lodě? Jak nafouknout petku, aby se ve vodě nedeformovala? Dají se petky vzájemně lepit? Jaké dřevo je nejpružnější a jaké je zase nejodolnější vodě? To vše jsou otázky, které museli kluci vyřešit. A aniž to tuší, zjistili, že i fyzika či chemie může být zajímavá a užitečná. Edukační cíl akce splněn.

Když stavíte loď, obrňte se trpělivostí, neboť dotazy všudypřítomných zvědavců neberou konce. Zvláště muži v sobě objevují manželstvím ubitou výřečnost a obdivuhodnou představivost, když odhadují, že to, co kluci staví bude: a) vodní elektrárnou, b) parním komínem, c) zavlažovacím systémem. Hádali byste podle tohoto obrázku snad něco jiného?

Suchý led! To pravé chemické dobrodružství pro kluky. Může popálit, vždyť je studený neuvěřitelných -79°C. Dělá nádherné kouřové efekty, ale hlavně, i malá troška dovede nafouknout prázdnou PET láhev, která je pak pevná jako kámen.

Kluci se naučili pracovat se dřevem, broušení je namáhavé a po chvíli přestane bavit. Zato o natírání se málem strhne rvačka Na loď bylo zvoleno dřevo smrkové na palubní latě (kvůli jeho nízké ceně a hmotnosti), jasanové spojovací tyče byly vybrány kvůli jejich pružnosti a konečně akátové dřevo na stěžeň kvůli perfektní odolnosti ve vlhkém prostředí.

PET láhve se prakticky nedají slepit, proto byly přichyceny ke kostře lodě, kterou tvořily dvě vzájemně spojené kanalizační potrubí, vázacími gumičkami. Rozmary počasí v podobě tropického slunce však během pouhého týdne gumičky dokonale vysušily a rozložily. Gumičky tak musely být nahrazeny pevnější vázací páskou.

Každá pořádná loď musí mít plachtu. Držet jehlu a nit se ale kluci nenaučili. Šití plachty se tak stalo holčičí záležitostí.

Když vám toto vyroste na zahradě mezi rajčaty, vzbudí to bezpochyby zájem okolí.

A když to převážíte, je to jako když přijede cirkus. Vepředu šest aut, vzadu pak dvacet cyklistů.

Těsně před spuštěním na vodu. Nálada je plné očekávání.

A ještě nezbytná úlitba novodobému božstvu.

A takto vypadá loď v plné polní, pardon v plné egyptské, vítána davy.

A to je konec příběhu kluků, kteří dobrovolně opustili virtuální realitu svých počítačů, aby na vlastní kůži vyzkoušeli, jak může chutnat skutečné dobrodružství!

A teď se my ptáme autora projektu i předchozích řádků, jednoho z otců-stavitelů, Tomáše Veverky:

Co byl projekt PET-RA?

Jednalo se o netradiční projekt stavby staroegyptské lodě podobné lodi RA slavného dobrodruha Thora Heyerdahla, přitom jako stavební materiál posloužily prázdné PET láhve. Odtud také vychází jméno naší lodě PET-RA. Od počátku se jednalo o projekt dětský, který měl za cíl vzbudit zájem dětí o okolní svět.

Prováděli jste teoretické výpočty - co jste počítali, jak a k čemu jste došli? Jaké jsou například meze vaší lodi, zvládla by i delší plavbu po moři? Materiál by měl vydržet tisíce let, ne?

Krásné na tomto projektu je, že si děti mohly prakticky vyzkoušet například Archimédův zákon, seznámit se jak s přírodními, tak i umělými materiály. Ty děti vědí, kolik vody vytlačí jedna PET láhev, co je to suchý led, že nejpružnější naše dřevo je to jasanové, proč je nutné třídit odpad, že PET láhev patří do žlutého kontejneru, kdo to byl Thor Heyerdahl, že v oceánech jsou proudy, které tě mohou odnést k jinému světadílu. A snad také tuší, že skutečné dobrodružství voní po moři a slunci.

Loď byla koncipována tak, aby snesla bez újmy zátěž cca 450 kg. Slovo bez újmy zde znamená, že stojíte suchou nohou na palubních latích. Otázka plavby po moři je otázkou i pro mě. Ambice plout po moři jsme nikdy neměli, ale v teoretické rovině by takováto plavba byla klidně možná, byť značně nekomfortní. Limitující faktor vidím zejména v pevnosti dřevěných částí lodě. Naopak o PET láhve bych obavu neměl, ty jsou například při proražení lehce vyměnitelné a oprava je dílem pouhého okamžiku.  

Jaké plavby máte za sebou a co plánujete?

Náš projekt měl mít původně jepičí život, neboť loď byla postavena toliko pro soutěž netradičních plavidel Holešovská regata. Poté mělo dojít k demonstrativnímu rozebrání lodě, sešlapání a odevzdání PET lahví do sběrného dvora, věnování víček pro dobročinné účely. Děti však byly natolik nadšeny plavbou, že mě uprosily, aby mohli na holešovském kanále ještě alespoň týden plachtit. Spojil jsem se proto s ředitelem Městského kulturního střediska v Holešově p. Mgr. Pavlem Chmelíkem, slovo dalo slovo a loď tak jezdila po kanále ještě celou sezonu. Měli jsme nabídku na soutěž netradičních plavidel na slovenském Váhu a propagační jízdu na Baťové kanále, bohužel pro mou zaneprázdněnost z toho sešlo.

Jak loď přijímalo od začátku okolí a jaké jsou na ni reakce na vodě?

Když vám vyrůstá na zahradě něco, co má bezmála osm metrů na délku a čtyři metry na výšku, tak to něco přitahuje oči zvědavců, lidé se zastavují a vyptávají se, o pomocníky nemáte nouzi. S klukama jsme se domluvili, že loď zdarma zapůjčíme do místní půjčovny loděk. Myslím, že se zde stala skutečnou atrakcí, když vozila dokonce i učitele, svatebčany a místní politiky.

Jaké jsou výhody a jaké jsou slabiny vašeho plavidla? Heyerdahl si loď RA pochvaloval, že je dokonale ovladatelná, perfektně plave, že to je v podstatě plavidlo bez omezení.

Díky své konstrukci je loď nepotopitelná, protože kostra lodě v podobě plastového potrubí byla vyplněna pěnou. Pro plavbu v náročnějších podmínkách by bylo potřebné provést některé konstrukční úpravy, například zesílit spojovací tyče. Když jsme spustili loď poprvé na vodu, byl jsem mile překvapen její ovladatelností a vezmu-li v potaz, že dno lodě je díky jednotlivým PET lahvím velmi členité, ani plovatelnost lodě není špatná. Co se týče nevýhod, tak tu bych uvedl snad jedinou, „nerudovskou“ – kam s ní v zimním období. Někde jsem slyšel, že majitel lodě má v podstatě dvojí radost z lodě, a to, když ji kupuje a poté, když ji prodává. Věřte mi, že jsem i já toto rčení naplno docenil.

Doporučení pro stavbu, kdyby se kdokoli chtěl pustit do podobné akce?

Stačí jen nadšení a odhodlání, pak je vše ostatní snadné.

V jaké fázi nyní projekt je?

Po roce od stavby naší lodě, jsme byli nuceni z důvodu rekonstrukce holešovské zámecké zahrady rozhodnout o dalším osudu lodě. Nakonec jsme se rozhodli darovat ji prostřednictvím internetové inzerce. Loď tak změnila majitele a my jen doufáme, že mu přinesla radost.

Podrobnosti o projektu PET-RA naleznete na http://pet-ra.weebly.com/