Řidičem v Latinské Americe

9. 2. 2017

Bob Stupka

Poslechl prý svůj podmíněný cestovatelský reflex a vydal se do světa. Jeho první velká cesta vedla shodou okolností do Latinské Ameriky, a když ji celou projel, věděl, že se tam nepřestane vracet. Dnes už má za volantem hotelbusu "odježděno" pětadvacet sezón.

Bob Stupka je jeden z těch šťastlivců, kteří mají svou práci jako koníčka. Jezdí pro cestovku, která provozuje unikátní způsob cestování, spaní a stravování v jednom, takzvaný hotelbus. Klientů se do vozu nevejde víc než patnáct, posádku tvoří dva vzájemně zastupitelní všeumělové - jejich funkce je řidič, průvodce, psycholog, kuchař, tlumočník... "Chceme spolu vycházet, něco poznat a mít dobrou náladu," říká Bob Stupka. "Většinou se vytvoří taková rodinná atmosféra. Lidi se mění, přestanou být protivní, když na malém prostoru žijí s druhými."

Kdybyste Boba hledali, vůbec nejčastěji ho najdete v Latinské Americe. Přitom ho tam přivedla vlastně náhoda: "V začátcích cestovky jsme jednu z liazek, které slouží jako hotelbusy, přepravili do New Yorku a dál do Mexika s cílem projet Střední Ameriku. Jenže přišel hurikán Mitch a kompletně to tam zdevastoval. Tak jsme auto přepravili do Venezuely a tím začala moje posedlost Jižní Amerikou. Tehdy jsme jeli až na jih, dnes to mám proježděné křížem krážem," vypráví řidič a průvodce Stupka. "Každý rok tam trávím pár měsíc a letos to vypadá na půl roku," těší se. Nejvíc na tři oblasti, které jsou jeho tajnými tipy:

"I když je všechno zajímavé, mám rád andské kultury v oblasti Titicaca a Altiplana. Z přírody je to jednoznačně Patagonie - čistá, syrová. Pak bych vypíchl oblast severně od Limy, kde se rozvíjely nepříliš známé kultury Moche, Chimú a Chavín... úžasné věci, mnohdy opomíjené. Tam se ještě dost objevuje, vykopává, asi se ještě budou přepisovat tamní dějiny."

Jako řidič má určitě i své oblíbené silnice a trasy?

"Mám rád Patagonii, bavily mě i ty hliněné šotoliny, které tam ještě před pár lety byly, dnes už je to mnohem lepší. Silnice tu vedou přes nepředstavitelně rozlehlé pampy, které ale vůbec nejsou nudné," pochvaluje si Bob Stupka. "Vidíte stáda lam a pštrosů, z rozlehlých plání se najednou začne zvedat nějaké pohoří, třeba Fitz Roy nebo Torres del Paine, které z pampy vyrůstají a jdou vám vstříc." Každopádně i v méně zajímavých oblastech se prý v posledních deseti letech kvalita silnic prudce zlepšila, přičemž spolehlivý je v tomto ohledu trojlístek zemí Argentina, Brazílie a Chile. "Samozřejmě narazíte i na rozbité úseky, ale celkově už je to hodně dobré. A přes všechny země už vede hlavní páteřní asfaltka."

Člověka hned napadne, že když s hotelbusem, bylo by snadné projet Latinskou Ameriku i v obytňáčku. Bob souhlasí, že při tomto cestování toho člověk určitě zažije víc, než na klasickém zájezdu, upozorňuje ale na (překonatelné) zádrhele: "Už dopředu si zařizujeme místa, na kterých v danou dobu můžeme s hotelbusem stát přes noc. Není to jednoduché, máme vytipované kempy a v případě, že není kemp, jdeme na hotel a u něj s hotelbusem stojíme. Síť kempů je řídká a na divoko to leckde nejde," varuje, ale hned přidává šikovný tip: "Stáváme i na benzínkách, kde si to dopředu domluvíme. Třeba v Argentině a v Chile mají na benzínkách zázemí se sprchami a wc. Parkovat se zkrátka dá, jen je třeba dbát obecných zásad bezpečnosti a taky zákonů," směje se zkušený harcovník, který má za sebou i docela dramatické auto-zážitky.

"Když jsme jeli poprvé do Peru a Bolívie, zvolili jsme nevhodnou dobu deštů. Tehdy ještě nebyly asfaltky a překvapil nás El Nino – valily se tuny bahna, padaly mosty... tehdy jsme tam liazku doslova utopili, jen tak tak jsme ji dostali ven," vzpomíná Bob Stupka a přidává zážitek z největší solné pláně světa, Salar de Uyuni: "Před dvěma lety to s velkou slávou projely náklaďáky s pohonem na všechny čtyři v rámci Dakaru. My to ale profrčeli už v roce 2000 a navíc v době, kdy tam stálo dvacet centimetrů vody. Jeli jsme do neznáma, bez doprovodných týmů..." Dopadlo to tehdy dobře, i když pak měli s vozem problémy: "Nasycený solný roztok trochu poškodil dráty, startér a tak... vyměnili jsme metry a metry kabelů."

A jezdilo se dál. Od doby, kdy ještě před revolucí parta českých potapěčů přestavěla liazku, aby v ní mohla na cestách za dobrými ponory i bydlet, už uběhlo hodně času. Během něj Bob Stupka zjistil, že tenhle způsob harcování po světě je pro něj to pravé.

Pokud se chcete nechat nakazit nadšením Boba Stupky, přijďte na WORLDFILM 2017 – 16. ROČNÍK CESTOVATELSKÉHO FESTIVALU, pořádaného webem cestovatelů v rámci veletrhu cestovního ruchu Holiday World na výstavišti INCHEBA v Praze, Holešovicích 18. a 19. února.

Sledujte nás také na facebooku!