Panorama na výšku?
Panorama na výšku? To si přeci protiřečí! Nebo ne?
Pepa Středa tak nazval snímky speciálním (panoramatickým) aparátem, co točí objektivem, když exponujete na výšku. Vyšly z toho úplně nevšední pohledy...
Kdy a proč vás napadlo použít panoramatický fotoaparát?
Asi jsem k panoramatu tíhl odjakživa, pamatuji si ty první z poslepovaných fotek. Bylo to panorama Prahy ze střechy budovy fakulty architektury a Kokořínska z Nedvězí. Horská a městská krajina, témata, která fotím dodnes nejraději.
Vidíte už panoramaticky?
Trochu ano, hledám podvědomě kompozice „svého“ formátu, dělá mi trochu potíž přeskakovat volně mezi třeba čtvercem a panoramatem, černobílou a barevnou fotkou.
Jaká jsou omezení panoramatických fotek?
Stále nějaká – vymykáte se standardním výstavním rámům, formátům, i monitorům. A omezením je i cena fotky u Noblexu: Na svitek filmu se mi vejde šest snímků a při ceně filmu, vyvolání (vyvolává už asi jediná laboratoř v Česku) a kloudného scanu stojí jedno zmáčknutí nejméně sto padesát korun. No aspoň musím více vážit vše od kompozice po expozici, než to zmáčknu.
Chystáte kalendář na příští rok? Co v něm bude a kde je lze objednat?
Ze svých fotek vydávám od roku 2000 autorské nástěnné kalendáře, ten na rok 2018 tedy bude devatenáctým. Střídám tematické kalendáře z jedné země s „horskou směsí“, tedy střípky krajin z celého světa. Na příští rok bude krajinná směs – po čase na výšku – a protože otočením panoramatického aparátu s rotujícím objektivem na výšku vznikne celkem unikátní perspektiva záběru (jeden kolega fotograf prohlásil: „Panorama na výšku? To je docela slušný oximoron, ne?“), můžete se těšit na doufám zajímavý kalendář Vertikální svět 2018. Objednat lze tradičně na www.pepastreda.cz