Bombensicher!
Za druhé světové války posloužil saský zámek Weesenstein jako skrýš uměleckých pokladů, zvláště z bombardováním ohrožených Drážďan. Ve sklepeních zámku se schovávala také díla ukořistěná nacisty v okupovaných územích.
Ještě předtím, než bitva u Stalingradu způsobila zásadní obrat druhé světové války, byl mýtus o nezranitelnosti Třetí říše v základu otřesen, když na jaře 1942 britské letecké jednotky bombardovaly velká německá města jako Lübeck, Rostock či Kolín nad Rýnem. V té době začalo být jasné, že válka se přesune i na území Německa. Jeho obyvatelé, respektive představitelé, začali hledat, jak a kde před leteckými útoky ukrýt vzácná umělecká díla.
Předválečný Zwinger, umělecký pupek německa 
Matematicko-fyzikální kabinet ve Zwingeru - předválečná fotografie
Uměleckými poklady oplývaly také Drážďany, jimž se přezdívalo „Florencie Německa“. Zvláště ve Zwingeru, barokně-renesančním komplexu galerií a obrazáren, byla díla nevyčíslitelné hodnoty. Nikdo nemohl tušit, že se před samým koncem války stanou Drážďany terčem masivního leteckého útoku.
V noci na 14. února 1945 při něm spojenecké bombardéry svrhly na město 2 600 tun zápalných a trhavých pum. Zahynulo téměř třicet tisíc lidí a centrum města se ocitlo v troskách. Včetně „německého Louvru“, jak se Zwingeru říkalo. Mnoho uměleckých děl z drážďanských galerií už ale bylo – na rozdíl od bezbranných obyvatel – v bezpečí.
Ve zmíněném roce 1942 totiž také drážďanská muzea zahájila rešerše, aby vytipovala bezpečná místa mimo velká města, která by k uskladnění uměleckých pokladů mohla posloužit. V úvahu připadaly četné saské hrady, zámky a panská sídla. Kromě míšeňského Albrechtsburgu a pevnosti Königstein byl jeden z hlavních depozitářů založen i na zámku Weesenstein.
Poloha Weesensteinu, na vrcholku nad korytem říčky Müglitz, blízko Drážďan a přesto dostatečně daleko od labského údolí, byla pro tento účel téměř ideální. Až čtyři metry silné zámecké zdi, a v porovnání s ostatními skrýšemi i velmi dobré klimatické podmínky v místnostech skýtaly dobré předpoklady pro uskladnění maleb, tisků, knih a dalších muzeálních předmětů.
Už v srpnu 1942 převezly nábytkové vozy Německých dílen v Hellerau (Deutsche Werkstätten Hellerau) na zámek Weesenstein první obrazy z drážďanské galerie. Díla nalezla azyl v sále Knappensaal a v tzv. arkýřové komnatě "Erkerzimmer". Prostory se postupně plnily. Například téměř celá sbírka Mědiryteckého kabinetu byla uskladněna v mučírně (Folterkammer) a v sále ve 3. patře jižního křídla, který se dnes využívá jako koncertní síň.
Zvířecí preparáty, sbírky hmyzu a knihy ze zoologického muzea byly uloženy do přední části příčné budovy hradu tzv. Querhaus, sbírky Muzea mineralogie a geologie do jeho zadní části. Do půdních prostorů tzv. Taubenboden bylo vyneseno 954 beden s předměty Muzea prehistorie. Rovněž slavný Mayský Codex ze saské zemské knihovny našel na zámku své místo. V soudní síni tzv. Gerichtssaal byly uloženy spisy a některé akvizice pro plánované Führermuseum v Linci, kde se připravovala sbírka nacisty ukořistěného umění z celého světa.
Po zničení Drážďan se stal zámek také dočasným sídlem ministerstva umění a kultury a nacistické Führermuseum Linz. 10. května 1945 převzala Weesenstein Rudá armáda a umělecká díla byla převezena do sběrného depozitáře na zámku Pillnitz.
Stěhování uměleckých děl 
Válečný spěch
Příběhy válečných depozitářů, jejich plánování a budování, přibližuje nyní mimořádná výstava s názvem Bombensicher! Kunstversteck Weesenstein 1945. Kde jinde, než na „místě činu“, na zámku Weesenstein, kde si člověk nejlépe představí, jak vypadalo plánování a vytváření válečných depozitářů, nebo spíš skrýší: Velkolepé obrazy mezi mohutnými hradními zdmi a v tmavých sklepeních… Ušlechtilý porcelán, jemné kresby, drahé knihy a cenné hodiny uzamčené v dřevěných bednách…
V první části se výstava věnuje celkové válečné koncepci ochrany kulturních pokladů v Sasku a zabývá se i dalšími saskými depozitáři na pevnosti Königstein, na zámku Rochlitz a na míšeňském Albrechtsburgu. Druhý díl líčí konkrétní podmínky a každodenní problémy v době, kdy byly sbírky na Weesensteinu deponovány. A třetí díl se zabývá koncem války a příchodem Rusů.
Prakticky:
Výstava začne 24. března a potrvá do 3. října. Texty k výstavě jsou v češtině a němčině. I zámek jako takový si můžete „prohlédnout“ v rodném jazyce, pro návštěvníky je k dispozici audioprůvodce v českém, německém a anglickém jazyce (2 €). Na celkem 25 stanovištích v zámeckých budovách se dozvíte nejen zajímavosti o stavbě zámku a jeho historii, ale i poutavé příběhy a legendy. Nově nabízí zámek Weesenstein i speciální audioprůvodce s verzí pro děti.
Zámek Weesenstein je jedním z nejkrásnějších zámků v Sasku. Obklopen krásnou přírodou a pečlivě upraveným zámeckým parkem je opravdovým "tajným" tipem na výlet jen kousek od českých hranic (tj. zhruba 25 km a přímo u dálnice D8). Po návštěvě zámecké výstavy, si lze odpočinout v zámeckém parku, navštívit restauraci »Königliche Schlossküche« (Královská zámecká kuchyně) nebo si dopřát sklenici piva ze zámeckého pivovaru, jehož tradice sahá až do 16. století.
OTEVŘENO: leden: so+ne 10–16 h | únor, březen, listopad a prosinec út–ne + svátky 10–16 h | duben–říjen denně 10–18 h | zavřeno: 24. a 25. prosince | Psi do zámeckého muzea nesmí!
ADRESA: Am Schlossberg 1, 01809 Müglitztal | TELEFON: +49 (0)35027 62 60, GPS: 50.932583, 13.859361
