Co si dáme dnes? Banán!
Rád v nadsázce říkám, že když Bůh stvořil banán, tak měl mimořádně úspěšný den. A nemluvím jen o naší chuťově poněkud nedomrlé supermarketové nabídce. Existují banány určené k výrobě mouky, na vaření, na pečení a dokonce i na krmení prasat. Ze zhruba sedmdesátky druhů banánovníku známe my, Evropané, pouhopouhý zlomek, a stále objevujeme nové.
Kdo ochutnal dobré banány v Asii nebo Africe, ví, o čem mluvím. Úplně nejlepších banánů se mi ale dostalo v „nebanánovém “ mexickém státě Yucatan. Byly malé, červené a určitě by neprošly dnes už zrušenou normou na „pravé“ banány první jakosti vhodné pro evropské supermarkety.
Pro cestovatele má banán základní výhodu v tom, že je snadnou loupatelný, takže aniž vyvinete nějakou námahu, máte najednou uprostřed prašného kus čistého jídla. Dostat se dovnitř kokosového ořechu je bez mačety nebo pořádného nože v podstatě nemožné, dostat se pod slupku banánu zvládne i dítě. Má vysokou nutniční hodnotu a je prostě dobrý.
Mexické banánové chipsy se prodávají se směsí pálivého koření. Není to náhoda, neboť samy o sobě nemají v podstatě žádnou chuť. Pokud si na tržišti koupíte omylem banán, který je určen na vaření, poznáte to poměrně rychle. Postrádá svou typickou chuť, je silně škrobnatý a vůbec nic moc. Tedy spíše nic než moc.
Trsy banánů mohou vážit až 40 kg a plody nejsou jediné, co banánovník poskytuje. U druhu Musa textilis se, jak už jméno naznačuje, zpracovávají listy. „Po vyčištění se označují jako manilské konopí a používají se například na výrobu speciálního papíru pro filtry a bankovky,“ píší Moses Nyine a Jaroslav Doležel v časopisu Vesmír.
Trsy banánů nesou na vrcholu samičí květy, odděleny od samčích květů uprostřed shlukem jalových květů. Listy banánovníku slouží nejen jako střešní krytina, ale i jako hrnce. Banány zabalené do listů se vaří v páře i dusí. Rýže, stejně tak jako kaloni připravovaní ve stvolu z bambusu ucpaného banánovými listy, patří mezi oblíbené pochutiny. Ta první v Barmě, druhá mezi Papuánci. Východoafričané využívají nerozvinuté listy (tzv. cigar leaves) na balení masa s kořením. Uzením v kouři se připravuje se tak tradiční pokrm luwombo. Prostě – kdo má na zahradě banánovník, tak má hrnec i co do něho.
Banánový sex
Část banánovníků se množí jen vegetativně, tedy odnožemi. Prostě z mateřské kytky vyraší mladé rostliny s naprosto identickou DNA. Máte-li plantáž takovýchto rostlin, které napadne nějaká „banánová chřipka“ nebo plíseň, je vysoká pravděpodobnost, že ochoří a „odejdou“ všechny banánovníky, a vy přijdete na buben. Proto příroda vymyslela sex a míchání chromozomů. Sexem se výborně udržuje pestrost v rámci jednoho druhu – něco dostane kytka od „otce“, něco od „matky“, a vždy je výsledný koktejl namíchaný v trochu jiném poměru. Díky tomuto mechanismu jsme nejen my, ale i pohlavně se množící rostliny, jedineční. Jenže vegetativně se množící banánovníky nemají semena.
A viděli jste někdy banán s peckou? Já ano. Na bangladéšském tržišti mě tři banány stály zhruba pětikorunu. Netuše zákeřnost jsem se s chutí do jednoho z nich zakousl. Pecka byla velikosti hrachu a velmi nemile překvapila mou levou stoličku ve spodní čelisti. Byla to zrada a úžasný objev v jednom. Ochutnal jsem nějaký „divoký“ banán, dost možná druh Musa balbisiana, a ne běžnou bezsemenou odrůdu. Ačkoli to zní poněkud bizarně, botanicky patří plod banánovníku mezi bobule. Jak ukazuje loňský popis nového druhu banánovníku ze severního Thajska (druh Musa nanensis), ještě pořád nevíme, kolik jich vlastně Zemi osídlilo. Ačkoli na banán často narazíte v Africe, jeho původní domovinou je jihovýchodní Asie. Místní se k jeho domestikaci odhodlali zhruba před 10 000 lety. O tom, kde se vlastně v Africe vzaly, mezi sebou soutěží několik vědeckých teorií, všechny ale pracují s faktem, že překonaly oceán, ať už s pomocí člověka či bez ní.
Banán do paneláku
V první větě je napsáno, že když Bůh stvořil banán, tak měl mimořádně úspěšný den. Jenže ve stejný den stvořil kopřivu, což jeho úspěch poněkud degraduje. Banány miluji. Dají se snadno rozpoznat, ale nepěstují se jen pro své užitkové vlastnosti. Na zahrádce u thajského národního Parku Khao Sok se sušily betelové ořechy. Prostor vymezovaly banánovníky vysázené v pravidelných rozestupech. Květenství překvapilo něžně růžovými květy. Bylo jasné, že mají sloužit jako okrasné rostliny.
Banán budiž pochválen, evoluce budiž pochválena. Nejen za to, že poskytuje obživu milionům lidí, ale i za to, že je prostě a jednoduše zajímavý. A je schopný růst i v paneláku.
