Laviny: Život vám nezachrání profíci z horské, ale kamarádi
Po každé lavině s tak tragickými následky, jako měla ta sobotní v Tyrolsku, se strhne další lavina mediálních ohlasů. „Ta nehoda může mít jediný pozitivní dopad, a to je, že o nebezpečí lidi budou víc přemýšlet,“ říká Michal Bulička, který se nejen sobotní lavině podrobně věnuje na portálu Skitourguru.com.
Jsi skialpinista s dvacetiletou zkušeností v alpském terénu, provozuješ portál specializovaný na skialpinismus a skitouring, kde zájemci najdou přeloženou analýzu tyrolské lavinové služby k sobotní nehodě, při které zahynulo pět Čechů. (ZDE) Byla tato lavina podle tebe v něčem netypická, jiná – nebo naopak patří tento mechanismus k nejobvyklejším?
V první řadě bych chtěl vyslovit soustrast obětem i pozůstalým, s jedním z guidů jsem byl týden na horách a vím, že to byl zodpovědný a mimochodem moc příjemný kluk.
Rudi Mair a Patrick Nairz, kteří pracují v tyrolské lavinové službě (LWD Tirol) před několika lety definovali popis 10ti typických lavinových nebezpečí, německy mají zkratku gm (Gefahren Muster = vzory nebezpečí). Každý den se vydává tzv. „Zpráva o lavinové situaci“, která má jednotnou strukturu obsahu a jedním z uvedených faktů jsou i ony „gm“.
V době, kdy se nehoda stala, bylo upozornění na „gm1“. Tento vzor popisuje labilní vrstvu blízko povrchu země, na níž neleží moc sněhu. Je to dost zapeklitá konstelace, která je typická hlavně pro zimy s nedostatkem sněhu. A tu právě prožíváme.
Celosvětově sjednocená stupnice čítá 5 stupňů lavinového nebezpečí. Vyhlášen byl stupeň 2 a ve vyšších polohách 3. To je nebezpečí, za něhož se v horách lidé pohybují. Druhým dechem dodávám, že i při stupni nízký (1) padají laviny a při dvojce není počet nehod zanedbatelný! Trojka už je velmi ošemetná!
Bylo vůbec možné tragédii zabránit? (Pokud tím nemyslíme, že by turisté vůbec nevyrazili.)
Na tuto otázku neexistuje relevantní odpověď. Je však potřeba říct, že nějaké riziko existuje při volném lyžování vždycky.
Zopakujme – jaké jsou vlastně šance na přežití po zasypání? A jak klesají s časem?
Přes 90 % zasypaných osob přežije stržení lavinou. Pak zbývá 15, maximálně 18 minut na to, aby je kamarádi v laviništi našli a vyhrabali a následně poskytli první pomoc, případně přivolali profesionální záchranáře. Takže jde o boj s časem.
Život vám nezachrání profíci z horské služby, jedině vaši kamarádi, s nimiž jste na túře. I když přiletí na uvedené místo záchranáři vrtulníkem, málokdy je to rychleji než do zmiňované čtvrthodinky.
Proto ve vlastním zájmu dbejte na to, aby lidé, kteří jdou s vámi, uměli zacházet se svou výbavou (vždy kompletní) a také dokázali záchranu zorganizovat. Trénink by si měli procvičovat i zkušení matadoři, prostě v duchu hesla „štěstí přeje připraveným“.
Jaké vybavení je potřeba pro záchranu z laviny?
Naprostou povinností je bez výjimek kompletní, tzv. nouzové vybavení pro každého člena skupiny. Kompletní znamená lavinový vyhledávač (tzv. pípák) na těle a v batohu lavinová sonda a sněhová lopata. Zacházení s výbavou vyžaduje cvik a mělo by být rutinní! Stále více rozšířeným nadstandardem je lavinový batoh, který si lyžař ohrožený lavinou aktivuje, dojde k nafouknutí airbagu, který udělá z lyžaře „velkou částici“. Zvětšení těla o objem 170 až 200 litrů způsobí, že velká částice má velkou šanci zůstat na povrchu laviny, tedy u kyslíku.
Co zabere při záchraně nejvíc času?
Dnešní nejmodernější vyhledávače umí skvěle lokalizovat zasypané, největší porci času spolkne vyhrabání lopatou. Existuje na to docela efektivní metoda, ale je potřeba ji znát a trénovat.
Dokážeme říci, co se s člověkem děje po zasypání, pokud je při vědomí?
I když původní sníh byl například hebký prašan, vlivem laviny se z něj stane docela tvrdá, kompaktní hmota. Zasypaný (celé tělo je pod lavinou) tedy nemůže udělat jakýkoli pohyb, jakoby byl zalitý v betonu. Co dělat? Zklidnit se a co nejúsporněji dýchat, nekřičet (není ho slyšet, i když on slyší hlasy) a doufat v záchranu prostřednictvím kamarádů. Každý parťák ve skupině by měl mít záchranu natrénovanou.
V jaké chvíli by měl být turista, skialpinista nejen ve střehu, ale dokonce se začít ihned vracet? Jsou nějaké varovné signály?
Především by měl velmi pečlivě plánovat túru, zejména pohyb v lavinově nebezpečných místech. Připravit si alternativy túry při zjištění horší, než předpokládané situace v reálném terénu. Varovné signály jsou především praskání ve sněhu, když zazní duté „vummm“, a taky spontánní laviny v okolí.
Co dělat ve chvíli, kdy zpozoruji lavinu? Mohu ujet? Mám si zout lyže? Mám v ní pak plavat?
Pokud vidím lavinu v blízkém okolí, nebo mi začne svah ujíždět pod nohama, okamžitě aktivuju airbag svého lavinového batohu. Snažím se zbavit lyží a holí, které by bránily v tom, udržet se co nejblíže povrchu sněhu, jinak řečeno blízko ke kyslíku. O plavání v lavině si ale nedělejte iluze. Trefně je to popsané třeba v článku „6 omylů o lavinách“.
Jak při přípravě túry číst zprávy o lavinovém nebezpečí? Lze se na ně 100% spolehnout?
Pravděpodobnost a relevance uvedených informací je velice vysoká. Pozor, předpověď platí pro nějaký region celoplošně, jde o průměrnou hodnotu, vždy ale musíme aplikovat uvedené informace na svah, po němž se budeme pohybovat, tedy na jeho expozici, sklon, vliv větru (návětrná a závětrná strana), strukturu sněhu a další faktory.
Lavinová problematika je poměrně složitá. Zkuste se o ní dozvědět co nejvíc. Na specializovaném webu skitourguru.com v sekci Laviny najdete prokliky na lavinové zpravodajství na celém světě. Vlastní metodika je rozdělena do čtyř bloků – Obecně o lavinách, Příčiny lavin, Strategie pro bezpečnost a Záchrana v lavině.
