Spor o tygry
Nečekaně dobrá zpráva přišla začátkem dubna od Světového fondu na ochranu zvířat – poprvé za posledních sto let hlásí populace volně žijících tygrů nárůst. Během několika dalších dní ale čtyři špičkoví biologové, zabývající se touto problematikou, vydali společné prohlášení. Zpráva byla podle nich záměrně "přikrášlena" a vydána pouze pro "dobrý pocit".
Zázračný "stoletý" nárůst, hlásí WWF
Po několika smutných novinkách z Indie (především z NP Pench), které od začátku roku 2016 plní sociální sítě i četné plátky novin, přišla konečně POZITIVNÍ a upřímně řečeno poměrně překvapivá zpráva. Podle posledních zpráv světového fondu na ochranu zvířat (WWF) světová populace tygrů vzrostla a to dokonce poprvé za celé století! Mezinárodní sdělovací prostředky s nadšením tlumočily tyto zprávy (včetně mého blogu Tygr a já): Podle jejich údajů žije dnes ve volné přírodě okolo 3 890 tygrů na rozdíl od odhadovaných 3 200 z roku 2010. Vyšší čísla a tudíž samozřejmý nárůst populace podle národních průzkumů hrdě hlásí v Indii, Rusku, Nepálu a Bhútánu. A takto to komentovala Ginette Hemley, vice-prezidentka WWF:
„Toto je rozhodující krok v obnově jednoho z nejvíce ohrožených a ikonických druhů naší planety. Společně s vládami, místní komunitou, mecenáši a dalšími nevládními organizacemi se nám konečně podařilo zvrátit nelichotivý trend poklesu počtu tygrů v divočině. Nicméně stále je zapotřebí mnohem více práce a samozřejmě i investic, pokud chceme dosáhnout našeho cíle, kterým je zdvojnásobení počtu populace divokých tygrů do roku 2022.“
Zpráva vydaná pouze pro "dobrý pocit" , reagují odborníci
Vyjádření WWF, které oslavuje nárůst světové populace tygrů, rozproudil hojné debaty a kritiku z řad expertů i rádoby expertů na tuto problematiku. Chvilku mi trvalo, než jsem narazil (upřímně on spíše narazil na mě) na článek od Sharon Guynup z National Geographic News (Sharon je nezávislá žurnalistka a odborník na wildlife a ochranu životního prostředí, společně s fotografem Stevem Winterem autor nádherné knihy Tigers Forever: Saving the World’s Most Endangered Big Cat.
V roce 2008 byla Sharon v Indii součástí týmu, který se zabýval novým sčítáním, a výsledky byly na první pohled šokující: 60 procent zdejších tygrů zmizelo během posledních pěti let! Ale nebylo tomu tak doopravdy: předchozí odhady jejich počtu byly značně přemrštěné. Toto bylo poprvé, kdy indická vláda použila vědecky podloženou metodu sčítání tygrů za pomoci fotopastí a kamer, z nichž bylo možné jednotlivá zvířata celkem snadno identifikovat podle jedinečných vzorů srsti - kůže. Předchozí sčítání metodou pomocí otisků tlap bylo dost nepřesné a často vedlo ke připočtení stejného jedince vícekrát.
Za poslední desítky let je to s tygry vždy tak trochu hra čísel a poslední spor se vynořil právě nyní, když 10. dubna WWF oficiálně oznámil, že „poprvé za 100 let globální čísla tygrů rostou“. Do médií pustili zprávu o růstu populace ze 3 200 v roce 2010 na současných 3 890 a jsou dokonce na dobré cestě zdvojnásobit toto číslo během dalších deseti let. Během několika dalších dní ale čtyři uznávaní biologové (K. Ullas Karanth, Dale Miquelle, John Goodrich a Arjun Gopalaswamy) zabývající se tygry vydali společné prohlášení o znepokojení nad těmito údaji. „Dobrá zpráva o rapidním nárůstu populace byla úmyslně vydána i přes závažné metodické nedostatky a slabé či neúplné údaje pouze pro dobrý pocit a je tak spíše medvědí službou ochraně tygrů.“
Nové metody sčítání a analýzy DNA v místech jako Bhútán skutečně objevily nějaké nové tygry. Stejně jako v Indii v oblastech mimo rezervace. Nicméně skutečnost, že našli nové jedince na místech do té doby nijak nedokumentovaných, neznamená automaticky nárůst populace! Přináší to „pouze“ kompletnější data, jak prohlásil John Goodrich, jeden z uvedených biologů a zároveň ředitel tygřího programu organizace Panthera: „Vzhledem k povaze těchto šelem a drsným, vzdáleným zemím, které oni obývají, nejspíš nebudeme nikdy přesně vědět, kolik jich je.“
Každá země používá různé metody, přičemž některé z nich jsou dosti sporné. Ruští vědci počítali sibiřské tygry pomocí stop (s fotopastmi teprve začínají) – tudíž stejným postupem, který vedl k nadhodnoceným číslům v roce 2008 v Indii. Údaje z Nepálu jsou tři roky staré, čísla ze Sumatry z roku 2011. V Indii v loňském roce biolog Ullas Karanth napadl matematický model používaný k odhadu tygří populace své země a zpochybnil údajný 30% nárůst. Indie je největší baštou divokých tygrů na světě a je domovem 520 ze 690 „nových“ tygrů spočítaných ve zprávě od WWF.
Pravda je, že se značným lidským úsilím, peněz a mnohdy i politické vůle, se stav tygrů pomalu zotavuje ve velkých a dobře chráněných krajinách s množstvím kořisti a to zejména v rezervacích centrální Indie, v podhůří Himálaje nebo uprostřed hor indických západních Ghátů.
Co oslavujeme?
„Tygři jsou v nebezpečí“, říká Prerna Bindra, bývalá členka Národní rady Indie pro místní wildlife. „Co mě znepokojuje je, že [tato zpráva] dává pocit sebeuspokojení. Tygři došli zániku v Laosu, Vietnamu a Kambodži od roku 2010 a některé z indických klíčových tygřích oblastí jsou dnes předem odsouzeny stavbou přehrad, hornictvím či budováním další infrastruktury, říká Bindra. Tak co můžeme slavit?“
Na přelomu 20. století se sto tisíc tygrů potulovalo po celé Asii. Dnes jsou rozptýleny na sedmi procentech jejich bývalého území, na tzv. malých „ostrůvcích“ populace, jejichž izolace kriticky ohrožuje jejich dlouhodobé přežití. Jak je známo, v globálu nejsou tygři jako takoví jedním druhem, skutečný počet tygrů musí být rozdělen mezi pět poddruhů zbývajících ve volné přírodě. Posouzeno tímto způsobem, jejich situace je ještě více nejistá. Někteří z 2 633 bengálských tygrů žijí v Nepálu, Bhútánu a Indii. Skrovný zbytek, 1 257 tygrů je rozdělen mezi ostatní čtyři poddruhy: sibiřské, indočínské, malajské a sumaterské. Tito tygři jsou téměř pryč!
Největší hrozba? „To je pytláctví,“ říká Goodrich s tím, že se v posledních pěti letech kočky upytlačili ze 40 % jejich rozšíření, což je téměř milion čtverečních kilometrů! Poptávka po částech tygřího těla roste raketovým tempem.
„Dle posledních informací za první čtvrtletí roku 2016 je pytláctví v Indii nejvyšší za posledních 15 let,“ říká Belinda Wright, výkonná ředitelka organizace Wildlife Protection Society of India, založené v Dílí.
Další odbornice na tygry Judith Mills vysvětluje, proč.
„Hlavním problémem je, že velmi mocné síly nadále stimulují poptávku po tygřích výrobcích a to zejména v Číně, kde žije odhadem 6,000 tygrů na tzv. farmách, kde čekají na proměnu v koberečky, ve víno z tygřích kostí a další nesmysly. Tato poptávka znamená, že každý divoký tygr má již vypsanou cenu za svoji hlavu.“
Tyto podniky (farmy) existují v rozporu s rozhodnutím z roku 2007. Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, smlouvy podepsané 182 národy, by měly být tyto tygří farmy zrušeny a tygři by neměli být chováni komerčně! Mezitím čínský národní kongres lidových zástupců zvažuje dodatek svého zákona o volně žijících živočiších z roku 1989, který by legitimizoval komercializaci zvěře v zajetí a umožnil tak vládním agenturám licencovat chov a obchod s ohroženými druhy!
Takže ještě zdaleka není čas „bouchat šampaňské“, nicméně odborníci se shodují, že pokud se brzy utne poptávka po tygřích výrobcích a v klíčových oblastech pro rozmnožování budou dostatečně chráněni, pak mohou mít tyto nádherná zvířata naději.
