Hora zvítězila
„Více než šest týdnů dřiny a odříkání, a jako mávnutím proutku je po všem,“ píše Klára Kolouchová po návratu do základního tábora na himálajské osmitisícovce K2. Měla sakra štěstí, že vůbec může něco psát.
Na další pokus o zdolání vrcholu K2 se Klára vydala před několika dny. Z druhého výškového tábora pak napsala:
„Cesta přes House of Chimney (z C1 do C2) byla plná adrenalinu víc než minule. Hřmělo to tam jak v tunelu, přítomnost lavin na K2 jsme naštěstí vnímali jen sluchovým vjemem. Další obrovská lavina zaúřadovala – smetla C3 a částečně i depozit v C4. Kvůli resp. v tomto případě díky počasí tak vysoko dnes nikdo nebyl… uf…! Materiální ztráty „tam výš“ budeme zjišťovat zítra, dle toho se rozhodneme, kudy dál – zda nahoru či zpět…“
Pak se česká lezkyně na dva dny odmlčela, aby včera na svém webu popsala, jak vypadá definitivní tečka za měsíci tvrdých příprav (o nich čtěte na webu cestovatelů ZDE).
„Včera jsme se dobiti vrátili do základního tábora. Konečná, K2 nám ukázala svou ničivou sílu. Masivní lavina, kterou odstartoval pád séraku nad C4, neúprosně smetla celý 3. výškový tábor. A s ním všechny stany, zásoby jídla, kyslíku. V té době tam mělo být asi třicet lidí, naštěstí nebylo…
Smutek, zklamání? Jasně, více než šest týdnů dřiny a odříkání, a jako mávnutím proutku je po všem. Ale když jsem se dnes ráno probudila do nádherného slunečného dne, jako dělaného pro "summit push", došlo mi, jaké jsme měli sakra štěstí! Hora si nevybírá, ten sérak mohl spadnout stejně tak včera nebo dnes.
Jak mi dnes po snídani řekl zkušený horský matador Kari Kobler: "Tohle není kopec jako jiné osmitisícovky. Nemůžeš ho srovnávat s Everestem nebo Makalu. Tohle je jiná liga, dala jsi tomu vše, co jsi mohla, a můžeš být ráda, že jsi tady – nazpět a živá." Tvrdá slova, ale pravdivá.
Všem nám dochází, jakou jsme vlastně měli kliku a pomalu se přepínáme do módu "návrat domů". Hurááá! To je myšlenka, která byla po dobu expedice tabu. Zakázala jsem si myslet na to, co asi doma dělají děti, jaké by to bylo je k sobě přitisknout, jak se těším na sklenku dobrého vínka někde v pohodě na terase.“
Upřímně Kláře gratulujeme k vytrvalosti, se kterou se nejtěžší horu světa pokoušela vylézt – podrobně se o průběhu expedice dočtete na www.klarakolouchova.cz.
A děkujeme za zprávy, které webu cestovatelů zasílala a které si můžete přečíst ZDE a ZDE.
