Příběh civilizace
Žádná z lidských kultur, žádná civilizace dosud nevyřešila otázku, jak si poradit se svojí dlouhodobou existencí. Všechny vyspělé a mocné civilizace minulosti vznikly, stoupaly ve svém vývoji a nakonec zanikly. Jak to bude, pokud zanikne současná globální civilizace? Anebo by se případný zánik týkal jen některých oblastí z mapy světa?
Nejnovější knížka šéfa českých egyptologů Prof. Miroslava Bárty se zabývá (jak je u něj zvykem) příběhem vzestupu a pádu velkých civilizací. Čte se to jako román, jako napínavý příběh. Napínavost zvyšuje, že čtenář nachází jasné paralely s dnešním světem. Mnohem příjemnější by bylo, pokud se při četbě člověk nezastavoval a neříkal si, že to moc dobře zná ze svého života. Kdo by řekl, že mocnou egyptskou říši stavitelů pyramid zahubilo to stejné, co dusí nás - obrovský nárůst administrativy, nečitelnost právních systémů, korupce a snaha vládců nic moc neměnit, nikam se nevyvíjet, ale hlavně si navzájem „přihřívat polívčičku”. Ano, až nečekaně velké množství těchto historických paralel zvyšuje čtivost celého textu. V pozadí tedy pro mne osobně běžel i další dějový plán, a to překvapení, jak moc může být historie dobrodružná a jak moc může promlouvat k dnešku. To mí učitelé dějepisu ve školách nějak nevysvětlovali.
Příběh civilizace - vzestup a pád stavitelů pyramid je knížka, které se přes starý příběh vyjadřuje k otázkám uprchlíků, vytváří stanovisko směrem k Evropské unii a koneckonců ke každému z nás. Je totiž jen na nás, jak se postavíme k současnosti. Však historikové rádi říkávají, že i dnešek jednou bude historie. A je jen na nás, jaký ten dnešek bude.
Z občasných debat s Miroslavem Bártou vím, jak jej zlobí, pokud ho novináři označují za vědce, který plaší veřejnost, který svoje bububu oblékl do hávu vědeckých teorií o kolapsu komplexních civilizací, mezi které patří i ta naše, evropská. Důležité totiž je, že prof.Bártu nevede jen vědecká posedlost, ale (mám pocit) i určitý pud sebezáchovy, díky kterému všechny své teorie vede k tomu, aby nabízel varianty, nabízel řešení. Na příkladu jiných kultur ukazuje: hele, tady udělali chybu! Podívejte, toto podcenili a nechali být! A takhle se jim to vymstilo! Jakkoli je tedy knížka Příběh civilizace ve svých paralelách lehce mrazivá, má v sobě vlastně optimistický podtext. Navrhuje, hledá, co udělat s tím komplikovaným a zamotaným obdobím permanentních změn a nejistot, ve kterém žijeme. Doporučuji!
Pokud byste si chtěli užít rovnou křest knihy a případně s autorem podiskutovat osobně, pak přijďte v pondělí 3. října do knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Začíná se v 17 hodin.
Autor fotografií: Martin Frouz
