Superúplněk

14. 11. 2016 – Česká republika, Evropa
Martin Gembec
Martin Gembec

Dnešní úplněk bude nejenom největší v letošním roce, ale dokonce za posledních dvacet let.

Takzvaný superúplněk nebo superměsíc (anglicky Supermoon) je skutečný astronomický jev daný tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici a je od ní pokaždé jinak daleko. Pokud se zároveň sejde okamžik, kdy je Zemi nejblíže s okamžikem, kdy nastává úplněk, potom hovoříme o velkém, tedy superúplňku. Taková situace nastává přibližně jednou za 14 měsíců, ale ne každý superúplněk je stejně velký. Poslední opravdu velký byl k vidění 19. března 2011, ale jak už bylo řečeno, ten letošní bude ještě větší!

Úplněk připadá 14. listopadu na 14:52 SEČ. Asi dvě hodiny poté, před 17. hodinou, vyjde u nás Měsíc nad severovýchodní obzor. Nejvýše na obloze bude až krátce po půlnoci, kdy bude nad jihem v souhvězdí Býka. Nejvíce nás upoutá svým vysokým jasem (superúplněk je asi o 30 % jasnější, než jiné úplňky). Naopak toho, že je trochu větší, si okem nevšimneme a jde to poznat jen porovnáním s jinými úplňky na fotografii.

Porovnání superúplňku s nejmenším úplňkem v roce 2011 (Foto Martin Gembec, Česká astronomická společnost)
Porovnání superúplňku s nejmenším úplňkem v roce 2011 (Foto Martin Gembec, Česká astronomická společnost)

Pokud jste si na fotografiích všimli, že úplňky nejsou zcela stejné, máte dobrý postřeh. Měsíc se totiž vůči nám na své dráze poněkud kolébá (librace) a tyto pohyby mají vliv na to, že dokonce můžeme ze Země vidět trochu více, než polovinu jeho povrchu (sem tam vidíme tedy i kousek odvrácené polokoule).

Porovnání   vzdálenosti a velikosti  Země a Měsíce ve skutečném poměru (autor Fourmilab/Martin Gembec)
Porovnání vzdálenosti a velikosti Země a Měsíce ve skutečném poměru (autor Fourmilab/Martin Gembec)

A jak je to vlastně s vlivem superměsíce? Máme se něčeho obávat? Velmi pravděpodobně ne. Měsíc má na nás v tento den velký vliv především slapovými silami, tedy tím, že je větší příliv a odliv. Tyto pohyby se ale dějí i v zemské kůře a tady by se dalo dohadovat, zda to nemá vliv na zemětřesení. Nic takového ale nebylo jednoznačně prokázáno, ačkoli velká zemětřesení v Indonésii 2004 a v Japonsku 2011 paradoxně opravdu nastala jeden až dva týdny kolem superúplňku.

Noční krajina během úplňku (foto Martin Gembec)
Noční krajina během úplňku (foto Martin Gembec)

Přes případné slapové vlivy, nebo vlivy na naše vnímání během noci, pojďme si nadcházející úplněk prostě jen tak užít. A pokud to bude možné a vyjasní se, povšimněte si, jak je krajina v noci nápadně světlejší. A když se podíváme přes malý dalekohled, vychutnejme si ten nezvyklý pohled na našeho souputníka.

Vycházející Měsíc (foto  Aleš Majer)
Vycházející Měsíc (foto Aleš Majer)
Poděl se o svůj názor

Související články