Užil jsem si i strach
Adam Ondra jako teprve druhý muž historie volně zlezl téměř kolmou a téměř hladkou stěnu Dawn Wall. Navíc za rekordních osm dní, čímž se nesmazataleně vepsal do světové historie volného lezení.
Včera během pražského promítání světové tour festivalu BANFF (jehož je web cestovatelů partnerem) se nám podařilo dovolat do USA a udělat alespoň krátký rozhovor. A zde je Ondrův pozdrav do Čech:
Ahoj Ondro, velké gratulace ke zlezení Dawn Wall! Kolik to je hodin od chvíle, kdy jsi byl na vrcholu?
14 hodin.
Už ses vyspal? Odpočinul si?
No, spal jsem devět hodin...myslím, že to ještě bude chvilku trvat, než všechno doženu. Ale cítím se výborně.
Teď slavíte? S jakými pocity?
Nyní hlavně odpočíváme, vyřizujeme mediální povinnosti a ještě se chystáme na pár dní zpět do stěny, abychom udělali ještě nějaké další fotografie. Ale pocity jsou samozřejmě opojné a radost ještě stále trvá. Slavili jsme ještě ten samý večer, kdy jsme sešli dolů do Údolí, dali si dobrou večeři a pivo.
Jakých bylo těch osm dní ve stěně?
První dva dny byly relativně dost horké, proto jsme museli lézt převážně v noci, abych mohl lézt za nižší teploty a nepotily se mi na malých chytech tolik bříška prstů. Potom už se ochladilo a lezení samotné bylo příjemnější. Nejhorší situace byla 4.den, kdy se mi nepodařilo ani po 7 pokusech přelézt nejtěžší 14.délku. Tehdy jsem měl pochybnosti o tom, zda to zvládnu. Ale další se mi podařilo tuto délku přelézt a moje sebevědomí stoupalo s každou délkou. 7.den byl trochu smolný, jelikož předpověď počasí věštila deštivý den, proto jsme zůstali na závěsné posteli a nuceně odpočívali, i když nám zbýval relativně lehký terén na vrchol. Nakonec nepršelo, ale pršelo až v noci a my jsme pak 8.den lezli po částečně mokré skále.
Jak je možné, že jsi cestu zkrátil o plných 11 dní? Co jsi dělal jinak/lépe než předchůdci?
Těžko říct, asi je to lepší výkonnost? Mám základy ve sportovním lezení jednodélkových cest, kde dokážu vylézt o dost těžší délky, než které jsou na Dawn Wall. Ale je to jednodušší v tom, že to člověk nemusí lézt 500 metrů nad zemí, může si odpočinout a tak. Dá se říci, že jsem měl v délkách mírně "na vrch", a proto jsem je dokázal vylézt i s mírnou únavou po předcházejícím lezení. Ani tak to samozřejmě nebylo vůbec jednoduché. Ale i tak se určitě dá vylézt Dawn Wall ještě rychleji.
Pocítil jsi během přelezu strach? Z čeho?
Na expozici si člověk postupně zvykne, ale některé délky jsou poměrně špatně odjištěné, hrozí tam opravdu dlouhé pády. Ale při samotném pokusu v rámci těch 8 dní jsem se dokázal natolik koncentrovat na lezení, že jsem strach nevnímal. Většinou by byly pády sice dlouhé, ale bezpečné. Strach jsem neměl z pádu samotného (z toho že si zlomím nohu nebo něco takového), ale že spadnu, budu muset dát další pokus, už nebudu mít sílu a cestu nevylezu. Toto byl ten největší tlak, se kterým jsem se musel vyrovnávat.
Jak to vlastně máš s časem? Začal jsi lézt v noci, protože přes den bylo příliš horko, nemáš tedy vlastně svůj jakýsi „horolezecký jetlag"?
Chacha, no na začátku možná trošku, ale pak se ochlazovalo a já se překlápěl zpět do normálního času. Na vrcholu dokonce padal sníh. Bylo to jako vánoční dárek!
Snad všichni horolezci světa sledovali tvůj postup. I od velkých jmen zaznívalo, že se uvidí, jak si svůj zážitek se stěnou užiješ, jak se budeš cítit. Je to přece jen hodně jiné lezení, než v hale…
To bez debat. Užil jsem si i strach, hlavně na začátku byla místa, kde jsem se trochu bál. Ale čím déle jsem ve stěně byl, tím víc jsem si připadal, že tam patřím, že je to takhle správně a moc jsem si to postupem času užíval.
Takže tvůj zážitek z velké stěny?
Bylo to parádní, nádhera!
Třeba slavný Polák Marek Regan Raganowitz říkal, že si počká, co řekneš, až to budeš mít za sebou. Takže co, máš už v hlavě nějakou další velkou cestu?
No, nápady by byly….spíš si ještě říkám, že jsem to dal za osm dní a ono by to šlo určitě dát rychleji. Říká se, že každá stěna by měla jít vylézt za 24 hodin, tak třeba…
Počkej, to myslíš vážně!? Že by ses sem ještě vrátil?
No, není to nemožné, vím, kde bych se ještě posunul…Tommy Caldwell si tu cestu našel a vymyslel, jemu patří prvenství, ale určitě bude prostor posouvat hranice této cesty výš.
Nasadil jsi si velmi vysokou laťku. Už přemýšlíš, kam polezeš příště, tedy v nejbližší době?
Vrátím se teď zpět do tréninku a budu chvilku lézt opět na o dost kratších skalách, ale o to extrémnějších (těžších) lanových délkách.
Jak slaví nejlepší lezec světa Vánoce? A kde v Česku se mu nejvíc líbí?
Možná vás převapím - Vánoce slavím doma s rodinou. V Česku se mi líbí v Moravském krasu a kdekoliv na pískovcích v severních Čechách - nejen kvůli lezení, ale jsou to jednoduše magická místa.
Posíláme moc pozdravů a gratulací!
Díky, ahoj
Ondrův postup stěnou jsme na webu cestovatelů pozorně sledovali - čtěte ZDE a ZDE.
