Divocí koně se na východ Čech vrací asi po sedmi tisících letech
Hned na dvou místech východních Čech se od této soboty prohání divocí hřebci, kteří sem dorazili ze středočeských Milovic.
„Divocí koně žili na velkém území dnešní Evropy a podíleli se na utváření krajiny. Nyní je ochránci přírody a ornitologové navracejí zpět,“ vysvětluje Zuzana Karlíková z České společnosti ornitologické.
Koně spásáním vegetace a narušováním terénu napomáhají udržovat rovnováhu v krajině a vytvářet tak prostředí pro další živočichy a organismy.
Josefovské louky jsou například domovem pro mnohé druhy ptactva. „Ptačí park Josefovské louky prochází razantním rozvojem. Díky úžasné podpoře dárců vykupujeme nové pozemky, na kterých pak co nejšetrněji hospodaříme s ohledem na ptáky. Nyní nám s tím budou pomáhat i čtyřnozí pomocníci. Jsou tu především luční bahňáci, jako je čejka chocholatá, vodouš rudonohý nebo břehouš černoocasý,“ vyjmenovává Zuzana Karlíková.
Celkem má do východních Čech dorazit deset exmoorských hřebců, kteří se před dvěma lety v Milovicích narodili. Nyní přišel čas na opuštění jejich původního stáda. K převozu se ovšem podařilo v sobotu přesvědčit a odchytit jen devět z nich. Pět se prohání ve zmíněném ptačím parku u východočeské Jaroměře a další čtyři v lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové.
Divocí koně se prý na východ Čech vrací asi po sedmi tisících letech. „Velcí kopytníci byli od pradávna nedílnou součástí evropské přírody. Ty divoké lidé postupně vyhubili a nahradili je kopytníky domácími, kteří na několik tisíciletí přebrali jejich funkci v krajině,“ píše se na webu společnosti Česká krajina, která se o návrat divokých koní do tuzemska zasloužila.
Takzvaní exmoorští pony pochází z hornaté krajiny na pomezí hrabství Devon a Somerset v jihozápadní Anglii a jsou také národním anglickým dědictvím. V této oblasti se jim podařilo přežít celé věky bez lidské péče, zachovat si divoký způsob života, vzhled i mnohé genetické znaky, a tak se prý velmi věrně podobají těm koním, kteří před mnoha tisíci lety žili na našem území.
Nyní se sem tedy navrací. Závěrem ještě jedno upozornění, které se snad zdá zřejmé, ale opakování je matkou moudrosti: „Prosím vás, ani teď ani nikdy v budoucnu, pokud sem zavítáte, tak koně nekrmte. Je to pro ně velmi nebezpečné,“ apelují ochranáři na návštěvníky. A teď už snad jen přejme koním z Exmooru šťastný pobyt.
