Tablados
Pochybuji, že se v Čechách najde někdo, kdo nikdy neslyšel o karnevalu v Riu. Karnevaly jsou pro většinu jihoamerických zemí typické. Ovšem slyšeli jste o uruguayských Tablados? A přeci si svou pozornost zaslouží.
Konstrukce na žárovky během karnevalu v Montevideu | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 
I v Montevideu jsou k vidění spoře oděné dámy | http://www.guruguay.com
Do Montevidea dorazili H+Z po dramatické cestě pláží, o které jsme psali zde. Tou dobou byl zdejší karneval u konce a desítky kamionů odvážely kilometry kabeláže, tuny dříví a lišt, jež tvořily slavobrány. Již tehdy platil v řadě jihoamerických zemí nepsaný zákon „chléb a hry“. Radnice sáhly třeba až na úplné dno obecní pokladny, aby svá města náležitě vyzdobily. Jen na ulici 18 de Julio zářilo tenkrát na sto dvacet pět tisíc žárovek, které průvodům a alegorickým vozům dodaly slavnostnějšího rázu.
Daleko od centra na montevidejských předměstích však karnevalová hysterie v podobě bláznivých masek ustoupila lidovému umění. K vidění byly tradiční národní kroje. Ulice se večer, co večer rozezvučely kytarami, písněmi a tanci z pamp. Ohniska předměstí tvořila tablados. Narychlo sbitá pódia, kde se střídaly nejlepší soubory kytaristů, tanečníků, zpěváků a ochotníků nejen z města, ale i dalekého okolí. Každé pouliční tablado bylo vlastně veřejnou zkušebnou. Nejlepší z nejlepších se účastnili celostátní soutěže v městském divadle v přírodě – Teatro Municipal de Verano.
Pokud to nestihnete přímo na karneval, navštivte zkoušku. Ty probíhají takřka po celý rok. | http://www.guruguay.com 
Současná podoba otevřeného divadla - Teatro de Verano Ramón Collazo | https://commons.wikimedia.org
H+Z obdivně, ale trochu nedůvěřivě přihlíželi vystoupením. Některá totiž působila více než profesionálně a konec konců nebylo by divu. Uruguayský karneval byl významným lákadlem pro turisty. Jakékoli pochybnosti o autentičnosti byly odstraněny po návštěvě místního ráda Nacional. Když čekali před studiem, než začne rozhovor o jejich cestě, vyslechli milongu v provedení Martíneze. Rozhlasový technik je ubezpečil, že žádnou nahrávku k dispozici nemá, neboť Martínez a jeho doprovod přišli na tablada odkudsi z východu od Mercedes. Po celé tři týdny vystupovali v rozhlase, ale nikdy nezpívali stejný text. Když pak rozhovor skončil, milý gaučo a jeho šest doprovodných kytaristů spustilo píseň o „dos hermanos“ z dalekého Československa, o vzdálených zemích a bílé čepičce Kilimandžára, o dělnících a boji za svobodu. Řádnou chvíli trvalo, než se H+Z zmohli alespoň na slova díků…
Pro představu můžete shlédnout milongu na následujícím videu.
Tablados jsou dodnes nedílnou součástí uruguayského karnevalu a jsou rozhodně jeho největším lákadlem (oficiální stránky jsou zde). Důvodů, proč zažít montevidejský karneval na vlastní kůži, je ale více. Ačkoli sám o sobě je stejně barevný a bláznivý jako jeho slavnější dvojník v Riu, cizinců až na pár Brazilců a Argentinců zde mnoho nepotkáte. Možná je na vině nedostatek informací v angličtině. Zdejší karneval je nejdelší na světě. Trvá od posledního týdne v lednu celých čtyřicet dní, v případě špatného počasí déle. Letošní karneval probíhá od 25. ledna do 6. března. Lístky jsou k sehnání o poznání levněji, cena jednoho činí průměrně 220 pesos, tedy kolem osmi amerických dolarů. V případě tablad jsou vstupenky ještě levnější, v některých čtvrtích dokonce státem dotované.
V posledních letech se na prknech tablados těší největší oblibě především místními "murgas". Murgas jsou soubory o sedmnácti členech (13 herců/zpěváků, tři perkusisté a režisér). Murgas sarkasticky komentují události uplynulého roku. Pokud se vydáte na karneval a nežijete již nějakou dobu v Uruguay, doporučuje se vzít průvodce. Vystoupení z loňského roku v Teatru Municipal de Verano je ke shlédnutí na následujícím videu.
