Tulení tulení

22. 2. 2018 – Německo, Evropa

David Hainall

Za tuleni nemusíte nijak extrémně daleko. Stačí sednout do auta, ujet necelých tisíc kilometrů, nalodit se na loď, pohoupat se asi tři hodiny na vlnách Severního moře a pak se vylodit na ostrově Düne. Dva druhy tuleňů vám budou chrochtat za stanem.

Na malé ostrovy Helgoland a Düne auta nesmí. Turistická sezóna tady začíná první květnový víkend, a to je čas, kdy se otevírá turistický kemp a bungalovy na ostrově Düne, zatímco hotely a penziony na Helgolandu často bývají v provozu po celý rok. My ale volíme spaní ve stanu ve společnosti vysněných tuleňů. Parta biologů, fotografů a šestiletý Kuba nastupují na malou loď „Funny Girl“. Severní moře umí být zrádné, ale my máme štěstí a kromě několika chvil strávených fotografováním mastíme karty a malé vlny nám nevadí.

Připlouváme k ostrovům Helgoland a Düne a loď kotví mezi nimi. „Přátelé, podle vašich rezervací ubytování vás čluny odvezou buď na Helgoland nebo na Düne,“ vesele hlaholí jeden z námořníků a s kolegou otevírá dveře v boku lodi. Místní obyvatelé patří převážně k národu Frísů a současnosti žijí hlavně z příjmů z turistického ruchu.

„Ty jo, hustý!“ diví se synek a ptá se: „To asi budeme muset přestoupit na tu malou lodičku pod námi, co?“ K boku naší Funny Girl vskutku přirazil větší člun a nám nezbývá, než do něj nastoupit. Občas nám jeho bort kvůli vlnám zmizí z dohledu, aby se po chvíli zase objevil na úrovni otevřených dveří. Námořníci ochotně pomáhají. Jen ty dva kroky je potřeba správně načasovat.

Ubytování v kempu na písečných dunách probíhá s německou přesností a rychlostí. Majitel nás doprovází až k rezervovanému místu, kde si můžeme postavit stany. „Kdybyste ráno potřebovali čerstvé pečivo nebo si chtěli dát něco k jídlu, máme tu i malý obchůdek,“ popisuje příjemný chlapík. Najednou nám nad hlavou proletí malé letadlo a na zem dosedá kousek za kempem. Je tu totiž letiště, jehož služeb využívají všichni, kteří z nějakých důvodů nechtějí nebo nemohou plout lodí. „Nemusíte se bát, že by vás ta letadla rušila. Za den bychom je mohli spočítat na prstech jedné ruky,“ uklidňuje nás majitel.

Necháme si ještě ukázat nejkratší cestu na pláž. Je to vlastně zbytečné. Zvuk příboje a chrochtajících tuleňů se přeslechnout nedá a je dostatečně výmluvný. „Málem bych, přátelé, zapomněl,“ otáčí se ještě majitel kempu. „Vidím, že jste fotografové, a tak by bylo fajn, kdybyste dodržovali bezpečnou vzdálenost od zvířat, která činí třicet metrů, a nerušili je.“

Procházíme mezi proutěnými ploty, které zabraňují rychlému odnosu písku, a před námi se objevuje stádo několika desítek tuleňů kuželozubých (Halichoerus grypus). Tuleni obecní (Phoca vitulina) se obvykle zdržují v oddělených stádech. O to větší je naše překvapení, když tu zahlédneme i několik jedinců tohoto druhu.

Tuleni kuželozubí jsou ohromná zvířata. Samci mohou dorůst délky až 3,5 metru a jejich váha může dosáhnout až 300 kg. Nepřehlédnutelné jsou jejich velké „psí“ oči. Jejich rohovka je relativně málo vyklenutá, a díky tomu skvěle vidí i ve zkalené vodě. Navzdory tomu uplatňují při lovu spíše čich a sluch. Vnímavý pozorovatel jistě namítne, že tuleň nemá žádné viditelné „uši“. Vnitřní sluchové orgány jsou ale natolik citlivé, že je mohou používat i při zavřeném zvukovodu.

Tuleň obecný je druhým zde žijícím druhem. Dospělí samci bývají o poznání menší a dorůstají délky kolem 2 metrů. Tomu odpovídá i obvyklá váha do 170 kg. Jedním ze základních rozlišovacích znaků jsou nápadné nozdry ve tvaru písmene „V“.

„Jé, tati, to mládě leze k nám!“ Všechna mláďata jsou zvědavá. Měním rychle objektivy a zaleháme do písku. Určitě se nám teď nepodaří dodržet předepsanou třicetimetrovou vzdálenost. Je to ale šelma a musíme se mít na pozoru. „Ten je krásný!“ rozplývá se Kuba nad nečekaně blízkým setkáním.

Ostrov se dá obejít po pláži za necelou hodinu, ale se zastávkami na focení a kochání se nám to trvá celé odpoledne. Večer se vracíme na „naši pláž“, která je nádherně osvícena zapadajícím sluncem. Poslední lodě na sousední Helgoland již odpluly, a tak tu zůstávají jen návštěvníci kempu a nájemci bungalovů. Na začátku sezóny tu navíc bývá chladněji a moře ještě není vhodné ke koupání. V tuto roční dobu se jezdí hlavně nadšenci a lidé, kteří si chtějí užít pohody, pozorování a fotografování těchto nádherných zvířat.