Opojení vrahové
Tři poutníci se před zavřenou městskou bránou radí. První vytáhne místo odpovědi láhev s pálenkou a pořádně si přihne. Druhý vykouří opiovou dýmku. Třetí dýmku s hašišem. Za půl hodiny se znova radí co dál. "Opřeme se do brány a prolomíme ji," navrhne rozjařeně první. "Lehneme si tu a vyspíme se, ráno nám otevřou," říká smířeně druhý. "Prolezeme klíčovou dírkou," prohlásí kuřák hašiše.
H+Z se během svých cest nikdy nebránili návštěvě všelijakých byť sebekurióznějších provozů. Já bych na některé neměla žaludek (viz třeba náš článek Výprava pro silné žaludky). Ovšem to není dnešní případ. Návštěvu libanonského údolí Bekaa si totiž zpestřili prohlídkou hašišové třídírny. Tehdy stejně jako dnes bylo v Libanonu pěstování a zpracovávání konopí setého přísně zakázáno. Stejně dnes jako tehdy se litera zákona od reality lišila a obchod jen kvetl. Důkazem budiž článek zveřejněný BBC (viz zde).
Jupiterův chrám z 1. století našeho letopočtu | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 
Základy Jupiterova chrámu tvoří kvádry o gigantických rozměrech až 20x4x4m. Jak dostaly až sem není dosud zcela zřejmé. | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Do vesnice, jejíž jméno se zavázali nevyzradit, se vydali dvěma taxíky. V Tatrách by vzbuzovali nežádoucí pozornost, a protože již během cesty řidič a místní průvodci vykouřili jointa, bylo veselo již cestou. V knize žádné fotky nejsou. Ne, že by to byl zakazoval korán, spíš by mohlo dojít k vyzrazení místa a identifikaci zaměstnanců. Jediné, co si odtud tehdy odvezli na památku, byly tři neduživé rostlinky konopí a poznání, že všichni zaměstnanci přijdou, vlivem práce v prostředí, jež oči neustále dráždí a vysušuje, o zrak.
Romantika v údolí Bekaa - centrum libanonského hašiše | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 
Pokud nezmění zaměstnání, do roka neuvidí | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Mimochodem s hašišem v údolí Bekaa je úzce spojen i kmen asasínů a s nimi historie stará bratru tisíc let. Asi jsme se o nich ve škole učili, ale rozhodně si nepamatuji, že by nám, kdy paní profesorka vykládala něco o původu jejich názvu. Jednalo se o kmen, žijící za severním konci údolí. Tamější muslimští fanatikové věřili, že jedině vražděním se mohou dostat do nebe. Kvalitních informací o jejich historii, hierarchii a vůbec o celé sektě je k dispozici jen velmi málo. Jedním z nejdůvěryhodnějších pramenů je cestopis Marca Pola. Sekta je proto opředena tajemstvím, které však možná až tak tajemné není.
Slovo asasíni totiž vzniklo zkomolením arabského Ḥashshāshīn, tedy ten, kdo užívá trávu. Slovo hašiš označuje v arabštině právě trávu. Jedna z legend praví, že vůdce sekty nechal kdesi v horách vybudovat překrásné zahrady, kam bral své bojovníky zmámené hašišem. Ti mu potom slibovali věrnost až za hrob, aby se po smrti mohli do oněch míst znovu dostat. Pod vlivem drogy pak vraždili jako by se nechumelilo a stali se postrachem i křižáků. Myslím, že tomu lze rozumět tak, že anglické slovo assassin sice označuje úkladného vraha, ale v podstatě znamená hašišák…
Kvízová otázka závěrem. Víte proč se v Americe říká hašiši „shit“? Následující obrázek třeba napoví.
