Kolaudace hotelu Turistico
"Opona nad Ďáblovým chřtánem se pomalu zatáhla; poslední ohlédnutí, při němž si člověk vrývá do paměti čarovný obraz jednou provždy s vědomím, že jej po druhé v životě nespatří." Takto silně zapůsobily vodopády na H+Z.
Celý vánoční čas roku 1948 strávili H+Z u vodopádů Iguazú, z toho na pár dní nedobrovolně v argentinském Puerto Iguazú. Tehdy nebylo možné se na brazilskou stranu dostat jinak než lodí a jim nezbylo než čekat na loď, která by je byla ochotná přepravit přes hranice i s vozem. Pohostinnost jim poskytl jediný! místní hotel Ramoz, bez koupelny, tekoucí vody, s bednou od mýdla, která sloužila jako stůl a dvěma železnými postelemi. Od té doby se toho hodně změnilo.
Puerto Iguazú je část souměstí rozléhající se na hranici třech států, a které i v současné době propojují pouhé dva mosty s poetickými názvy.
Jediným hotelem v brazilské části Národního parku Iguacu je hotel Das Cataratas. Jedná se o původní koloniální stavbu ze třicátých let minulého století, která jako hotel začala sloužit až v roce 1958. V knize se můžete dočíst: „Po příjezdu z Foz do Iguazú se vlevo u cesty vynoří z pralesa rozsáhlé staveniště. Opuštěná novostavba ohromného hotelu zarůstá trávou stejně jako kamenná silnice."
Přesto, že hotel tenkrát nejenže nefungoval, ale nebyl ani dostavěn, H+Z jej využili k přespání na poslední vánoční den. Nocleh venku se nezdál být vzhledem k množství škorpionů a hadů ideálním řešením. Nezbývalo než se spokojit se spacími pytli, dvěma lahvemi vody, plechovkami argentinského bife a svetry jako polštáři. Společníky jim potom dělali komáři, sršni a kozí bobky. Ráno se pak přebrodili až nad okraj vodopádu Benjamin Constant. Dost možná byli prvními lidmi, kteří k tomu měli dost odvahy.
V roce 1948 nebyly vodopády hojně navštěvovány zejména z důvodu obtížnosti cesty, která vyjma letadla znamenala 6-denní plavbu po řece nebo jeden a půl dne vlakem. Rozbité cesty byly vhodné pouze pro dobrodruhy. Dnes jsou na obou stranách národní parky s veškerým zázemím. Teď už by se H+Z vodopády Iguazú nelíbily. Majestátnost zůstala, ale romantika je nenávratně pryč. Představu o tom, jak moc jsou pravdivá slova z úvodního odstavce, si je možné udělat například shlédnutím následujícího videa.