Je třeba sfouknout svíčku

15. 1. 2016 – Albánie, Evropa
Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund

Ať jsem se snažila, jak jsem se snažila, nepodařilo se mi vypátrat nic, proč by stálo za to, navštívit albánskou obec Marinëz. Přesto, když projížděli kolem, pocítili H+Z stejné vzrušení jako kdysi v Kongu při zrodu sopky. V bezprostřední blízkosti Marinëz se totiž nachází největší naftové pole celé Evropy.

Naftové pole u Marinez
http://www.tripmondo.com/albania/fier/zharrez/picture-gallery-of-zharrez/
Naftové pole u Marinez http://www.tripmondo.com/albania/fier/zharrez/picture-gallery-of-zharrez/

Záhada červánků po západu slunce nad jižním obzorem a podivné hučení linoucí se do dáli dostalo zcela nový rozměr. Hořící zemní plyn z průzkumného naftového vrtu sálal vysoko k nebi. I pro zkušené cestovatele se tak stal vítaným zpestřením. Průvodci se jim stali ruští inženýři, kteří řídili záchranné, resp. hasičské práce.

Hořící plyn v noci | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Hořící plyn v noci | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Hořící plyn ve dne | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Hořící plyn ve dne | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund















Plyn se vznítil pravděpodobně tím, jak o sebe křísly horniny vyvrhované při vrtání naftové sondy. Výška plamene byla zhruba 60 m. Teplota nahoře dosahuje cca 1 500 °C, dole půl metrová vrstva ledu, protože plyn ze země tryská pod tlakem 200 atmosfér a jak se rozpíná, mrzne. Požár bylo třeba uhasit, jinak by hořel několik let a hodnoty, které by nenávratně zmizely do nebe, byly neuvěřitelné. Množství unikajícího plynu by stačilo zásobovat čtyři milionová města. Navíc by docházelo ke snižování tlaku těžené nafty v celé oblasti.

Těžařské věže,
http://trip-suggest.com/albania/fier/kallmi-i-vogel/
Těžařské věže, http://trip-suggest.com/albania/fier/kallmi-i-vogel/

Jak sfouknout tak vysokou svíčku? Násilím. Dva předchozí pokusy byly neúspěšné. Bylo rozhodnuto. K požáru se pomocí jeřábu dopraví zhruba 150 kg trhaviny, která se spustí na určené místo a na dálku odpálí. Celá akce byla zachycena na filmovou kameru. Povedlo se. Dobrodružství však nemělo vyloženě šťastný konec. Když pak o několik týdnů později H+Z kempovali u Ochridského jezera, oba ruští inženýři je navštívili se zprávou, že ani ne dvě hodiny po jejich odjezdu se plyn vznítil znovu. Jedinou cestou bylo sondu ucpat – za plného ohně. Jako vzpomínku na tuto akci měl jeden z inženýrů ruku obvázanou až k rameni…  

Evakuace domů v Marinëz, duben 2015;
http://www.balkaninsight.com/en/article/albania-village-evacuated-after-gas-explosion-at-oil-field
Evakuace domů v Marinëz, duben 2015; http://www.balkaninsight.com/en/article/albania-village-evacuated-after-gas-explosion-at-oil-field

Během svého pátrání jsem nalezla pouze řadu novinových článků, které dokládají, že od doby návštěvy H+Z se sice změnila společnost vlastnící naftové vrty, ale k výbuchům dochází dál. Některé mají rozhodně větší dopad na své okolí, než ten, kterého byli H+Z svědky. Více se lze dočíst např. zde. Video z posledního výbuchu z dubna 2015 (v albánštině) je možné shlédnout zde.

Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Poděl se o svůj názor

Související články