Kolik stojí zázrak?

22. 1. 2016 – Bolívie, Amerika

Hanzelka a Zikmund

Přijde mi nesmírně zajímavé srovnávat obraz z doby H+Z se současnou realitou. Prvotním podnětem bývá černobílá fotka, u které lituji, že není barevná. Naposledy mě takto zaujal obrázek masky z diablady - tance ďáblů z pouti za Panenkou Marií Urqupiñskou.

Pouť se koná každoročně mezi 14. a 16. srpnem v bolivijském městě Quillacolla nedaleko Cochabamby, kde si H+Z udělali tříměsíční pracovní přestávku. V roce 1949 se festivalu zúčastňovali lidé z blízkého i dalekého okolí. V současné době se jedná o jednu z nejvýznamnějších poutí na jihoamerickém kontinentu, které bývá přítomen bolivijský prezident spolu s dalšími politickými činovníky a statisíce lidí včetně turistů.

Podle pověsti se kolem roku 1700 pod kopcem Cota zjevila chudé pastýřce Panenka Marie s děťátkem, která holčičce řekla, aby si domů odnesla několik kamenů. Doma se kameny proměnily ve stříbro… Zázrak. V místě setkání byla v roce 1908 postavena svatyně, současná podoba kostela je z roku 1947.

Ačkoli se jedná o pouť na počest katolické patronky kraje, v pozadí nezůstávají ani pohanské zvyky, jakými je například tanec ďáblů v maskách. Hlavního průvodu na počest Panny Marie se účastní desítky tanečních a hudebních skupin. Svátek byl už za doby H+Z hlavně svátkem obchodním, protože již tehdy většina poutníků během tří dnů utratila své celoroční úspory.

Od osmnáctého století se spousta věcí změnila, ale některé zvyky zůstaly stejné. Jedním z nich je rubání kamení z popraskaného svahu nad Quillacollem a jejich následné posvěcení s vírou, že majiteli přinesou peníze, štěstí a zdraví. Způsob dolování kamenů je neměnný. Jak probíhá svěcení dnes, jsem nikde nevyčetla. H+Z ve své knize Přes Kordillery popisují, že tehdy poutníci přistupovali po jednom před kněze, který potěžkal balíček s kameny a stanovil cenu. Lehký šátek s kamínky za deset boliviánů, střední za dvacet, plný šátek za padesát. A pak že se zázrak nedá koupit. Jen pro představu na jeden křížek průměrný Bolivijec vydělával 25 až 125 dní.

Malá zajímavost na závěr. Městská správa v roce 1948 zakázala prodej lihovin po dobu festivalu. Církev promptně zareagovala a svátek přeložila na dny, kdy se mohl alkohol bez problémů prodávat.