Pomník hrabivosti
Neznám ženu, kterou by nepotěšily. Mnoho po nich touží a u většiny to touhou končí. Historie mnohých kousků byla v minulosti vykoupena krví a potem. Řeč je o diamantech. V době, kdy H+Z navštívili Jihoafrické Kimberley, již diamantová horečka dávno opadla. Krev a pot však na nich ulpíval dál.
První známý nález diamantu v Africe se datuje z roku 1866. Tehdy malý chlapec nalezl surový diamant o hmotnosti 21,25 ct na břehu řeky Orange. Diamantové šílenství však vypuklo až o dva roky později s nálezem diamantu o hmotnosti 83,5 ct známým jako The South African Star. Zdatný kupec jej koupil za stádo dobytka od místního kouzelníka a obratem zpeněžil za 11 200 liber sterlingů. Diamantová horečka vypukla naplno.
Do oblasti kolem Kimberley se sjížděli tisíce pološílených hledačů. Prohrabávali kraj, zprvu jen do půlmetrové hloubky, aby je jiní nepředběhli svými nálezy na povrchu. Zprávy o nálezech diamantů ve zdech domů způsobily, že se hledači vrhli na domy, začali bourat a kopat v jejich okolí. Jména některých dolů dodnes nesou jména těch, jež kvůli horečce opustili své domovy. Paradoxem je, že největší světová společnost podnikající v diamantovém oboru „De Beers“ nenese jméno svého zakladatele – Cecil Rhodes, ale rodiny starousedlíků, která svou půdu prodala a kde později vznikl jeden z nejvýnosnějších dolů.
Diamanty se nachází v hornině, jejíž jméno zní, hádejte proč, Kimberlit. Kimberlit se vyskytuje v tělesech o průměru cca 1 km, která mají tvar trubky protínající zemskou kůru. Většina dolů má proto podobu gigantického trychtýře. K tomu, aby byl vytěžen 1 ct (0,2 g) diamantu, je zapotřebí vytěžit tunu horniny.
Nejznámější důl v Kimberley je The Big Hole, který se nachází v podstatě uprostřed města. Je to největší důl, který byl kdy vyhlouben lidskou rukou. V dobách jeho slávy v něm pracovalo padesát tisíc lidí. Z dolu bylo vytěženo cca 2 722 kg diamantů, z jeho útrob pochází i největší žlutý diamant Tiffany. Důl byl uzavřen roku 1915 a od té doby slouží jako pomník lidské hrabivosti. Historie a současnost diamantového dolování je ke shlédnutí v dokumentu na následujícím videu.
Během exkurze H+Z v továrně Bultfontein byli fascinováni spíše podmínkami, ve kterých dělníci pracovali, než samotnými diamanty. V knize Afrika snů a skutečnosti 3 se můžete setkat i s pojmem diamantový koncentrák. Důlní společnost vysílala pravidelně své verbíře do vesnic domorodců a ti se nakonec octli za ostnatým drátem bez vyhlídky opustit ubikace nebo továrnu po dobu minimálně jednoho roku. Po skončení pracovní smlouvy žili zaměstnanci ještě nějaký čas v karanténě a při odchodu byli podrobování přísným lékařským prohlídkám, včetně roentgenu.