Obrácená řeka

22. 4. 2016 – Brazílie, Amerika
Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund

Jsem fascinovaná lidskou vynalézavostí. V knize Tam za řekou je Argentina mě proto zaujala kapitolka Obrácená řeka. H+Z v ní popisují, jak se na počátku 20. století brazilští inženýři poprali s faktem, že celé São Paulo trpělo nezdravým okolím zamořeným malárií a žlutou zimnicí.

Nedaleko São Paula protékala řeka Tietê, díky které se v  jihozápadní části tvořily bažiny plné komárů a dalšího otravného hmyzu. Ačkoli je samo město od Atlantiku vzdáleno pouhých 50 km, řeka Tietê se díky geografickým podmínkám nevlévala do oceánu, ale vracela se do vnitrozemí, spojila se s vodami řeky Paraná a po dalších několika tisících kilometrech konečně obohatila v zátoce La Plata Atlantský oceán.

São Paulo se totiž nachází na náhorní planině ve výšce cca 800 metrů nad mořem se spádem do vnitrozemí. Neudržitelné podmínky tak způsobily, že roku 1925 inženýři obrátili tok řeky a její přítoky opačným směrem. Vznikla přehrada – Billings, která v okolí města vytvořila soubor jezer a jak mávnutím kouzelného proutku byly vyřešeny dva problémy naráz. Jednak bylo město zbaveno hrozby nemocí a jednak vznikl jeden z největších zdrojů elektrické energie. Vody z jezera se totiž řítí do hloubky 720 metrů.

Vodní elektrárna Henry Borden je dosud v provozu. V době návštěvy H+Z činil její výkon cca 400 MW. Navíc celé strojní vybavení pocházelo z dílen plzeňské Škody. V roce 1956 byl výkon elektrárny zdvojnásoben, ale v roce 1992 opět omezen. Přítoků řek je možné využívat pouze v případě hrozby povodní. 

Jedním z řešení jak opět zvýšit výkon by byla přestavba elektrárny na reversibilní | http://revistapesquisa.fapesp.br/en/2016/02/24/versatile-power-plants/
Jedním z řešení jak opět zvýšit výkon by byla přestavba elektrárny na reversibilní | http://revistapesquisa.fapesp.br/en/2016/02/24/versatile-power-plants/

Snažila jsem se zjistit, zda je plzeňská Škoda stále dodavatelem strojního zařízení, ale nebyla jsem úspěšná. Jediné, co se mi v českém internetu podařilo nalézt,  je zmínka, že v roce 2003 se v přehradě Billings objevili gigantičtí měkkýši o váze až půl kilogramu, které místní konzumovali. Prý chutnali jako kuřecí...

H+Z měli oproti jejich následovníkům obrovskou výhodu. Na svých cestách se s výsledky české, resp. československé práce setkávali pravidelně. Nabízí se pelíškovské „Kde udělali soudruzi chybu?“. Čtyřicet let izolace a přerozdělování si vyžádalo svou daň. Budeme se muset hodně snažit, abychom na svých cestách nemuseli složitě vysvětlovat, kde že Česká republika vlastně leží.

Poděl se o svůj názor

Související články