Vodní zkratky
Minulou neděli 26. června letošního roku došlo k události, která má celosvětový význam pro lodní dopravu. Takový, že i českými médii tato zpráva proběhla. S velkou slávou bylo otevřeno rozšíření Panamského průplavu. Proto jsem se rozhodla vrátit se opět ke knize H+Z Mezi dvěma oceány a prozkoumat blíže svět jihoamerických vodních zkratek.
Historie Panamského průplavu je víceméně známá, a tak uvedu pouze několik faktů (pro hnidopichy viz oficiální stránky zde). První myšlenku na zbudování průplavu pojal již španělský král Karel V. na začátku šestnáctého století. Stavební práce započali Francouzi v roce 1881 a dokončili Američané v roce 1914. Nehody a nemoci jako malárie, žlutá zimnice, průjmy atd. si vyžádaly patrně více jak dvacet sedm tisíc lidských životů. Až do konce roku 1999 byl kanál pod výsostnou správou USA, a to včetně deseti mílového pásma, tzv. Canal Zone. Právě zde měli H+Z problémy, neboť Američané jim odmítali povolit vstup, resp. průjezd zónou do Panama city (viz článek Banánoví vyděrači).
Na následujícím videu je zaznamenána historická stavba kanálu.
Projeďte se virtuálně Panamským kanálem.
Do letošního roku tudy mohly proplouvat lodě o maximálním nákladu pět tisíc TEU (rozumějte jedna Twenty-foot Equivalent Unit, odpovídá jednomu dvaceti stopému kontejneru). Po rozšíření z letošního června tudy budou moci proplouvat lodě o kapacitě třináct tisíc TEU. Kdyby se tedy všechny kontejnery z takové lodě poskládaly za sebou, vytvořil by se had o délce cca 79 km. Do minulé neděle mohlo kanálem projet maximálně 35 až 40 lodí denně. Nyní by to mohlo být až o patnáct lodí denně více.
Původní rozměry Panamského kanálu byly navrženy tak, aby jím mohly proplouvat americké letadlové lodě. | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 
Ani rozšíření kanálu však nestačí, aby jím mohly proplouvat největší světové lodě. Proto byl znovu oživen projekt Nikaragujského kanálu. | www.supplychain247.com
Teprve až při četbě knihy H+Z Mezi dvěma oceány jsem zjistila, že v minulosti byla stejně živá i myšlenka na zbudování průplavu v Nikaragui. Ještě větší však bylo mé překvapení, když jsem se dočetla, že v roce 2014 byly práce na stavbě průplavu skutečně zahájeny. Ale popořádku. Historie Nikaragujského průplavu je stejně stará jako v případě Panamy. O jeho osudu bylo rozhodnuto v roce 1898. Americký senát rozhodoval, zda bude investovat v Panamě nebo Nikaragui. Spor byl rozhodnut malou lstí. Nikaragujská poštovní správa totiž vydala známky s vyobrazením jezera se sopkou Concepción uprostřed. Autor navíc známku vylepšil o dým nad dávno vyhaslým vulkánem a tím udělal plánům na kanál rázný konec. Spojené státy v obavě o svou investici vstoupili do jednání s Panamou.
O celé století později byly plány na stavbu mezi oceánského kanálu vládou Nikaragui opět vzkříšeny a v roce 2012 byl projekt schválen parlamentem. Trasa dlouhá 238 km by měla vést řekami Las Layas a Brito přes Nikaragujské jezero a dále řekami Rama, Oyate až do přístavu Punta Gorda. Celý kanál by měl být širší a hlubší, takže by umožnil projet i takzvaným postpanamským lodím o kapacitě až dvacet pět tisíc TEU (tento had by měřil cca 152 km). Odhad vynaložených nákladů činí padesát miliard USD. Zakázku na stavbu získala hongkongská společnost HKND Group v jejímž pozadí je čínský miliardář Wang Ťing. Stavba s velkou slávou začala 22. prosince 2014 a potichoučku skončila v roce 2015, s tím, že pokračovat by měla na konci roku 2016.
Rozhovor BBC s Wang Ťingem je ke shlédnutí zde.
Oficiálním důvodem přerušení je, že nejsou k dispozici všechna patřičná povolení a projektové studie. Zlí jazykové však tvrdí, že hlavním důvodem je divoký vývoj na akciovém trhu, díky kterému přišel pan Wang Ťing o 80% svého majetku. Stavba sama vzbuzuje řadu emocí. Brojí proti ní ekologové i místní farmáři. Nikdo zatím není schopen říci, co se stane s vodou v jezeře, která je nejvýznamnější zásobárnou pro široké okolí. Znečištění bude mít negativní dopad na jedinečný ekosystém jezera (viz článek o sladkovodních žralocích). Na Karibské straně by vodní cesta měla vést územím obývaným Ramany a Kreolany, které do současnosti není přístupné žádnou pozemní cestou.
Jen perlička na závěr. Loď, která je vyobrazená v záhlaví se jmenuje MSC Oscar. Její plánovaná kapacita činila osmnáct tisíc čtyřista TEU, ale po dokončení se kapacita zvýšila na konečných devatenácttisíc dvěstě dvacetčtyři TEU. Tato loď by Panamským průplavem neprojela. Lze takovou kapacitu vůbec ještě navýšit?
