Expedice Neuron

4. 8. 2016
Ester Nagyová
Ester Nagyová

Až milion korun mohou získat vědci na svou expedici, pokud svým projektem zaujmou odbornou porotu. Ester Nagyová z nadačního fondu Neuron vysvětluje, že čas smělých výzkumných výprav ještě zdaleka neskončil.

Jak vůbec projekt Expedice Neuron vznikl?

Řada vědních oborů je úzce spojena s výzkumem v terénu a vědci se k datům nedostanou jinak než vlastním sběrem materiálů. Například takové poznatky o biologickém osídlení izolovaného sopečného ostrova v severním Atlantiku bohužel nelze nashromáždit jinde než přímo na místě. Vědecké expedice v odlehlých krajinách a exotických destinacích jsou ale finančně velmi náročné a získávání grantů pro tyto oblasti výzkumu není úplně snadné; už třeba proto, že mnoho grantových soutěží je orientováno na výzkum v České republice. Dalším úskalím je doložitelnost výdajů, průvodce v konžském deštném pralese vám nejspíš za své služby nevystaví účtenku.

Vy nechcete vyúčtování?

My se v Neuronu snažíme vědce byrokracií zatěžovat jen minimálně, naši laureáti jsou opravdu pečlivě vybíráni odbornou porotou a finální rozhodnutí k získání finančního příspěvku z naší strany probíhá po osobní prezentaci, takže jakmile vědec projde tímto výběrem, má naši plnou důvěru a více než o podrobnou finanční zprávu nám jde o výsledky. Proto je naše forma podpory ideální právě pro expedice. Václav Dejčmar, mecenáš Expedice Neuron, navíc vnímá vědu jako dobrodružství, proto byl podporou bádání mimo laboratoře nadšen. Dokonce tak, že když viděl tolik skvělých žádostí, které nám chodí, rozhodl se finanční podporu v dalších letech navýšit na jeden milion korun. Odborná porota tak nyní může vybrat více expedičních projektů, díky čemuž mají šanci na úspěch jak menší výpravy, tak odvážnější expedice, jejichž realizace je finančně náročnější.

Ester Nagyová
Ester Nagyová

Jaký nejzajímavější nápad či expedice se za tu dobu objevily?

Já osobně se nejvíc těším na expedici Václava Gvoždíka, který se v příštím roce vydá do Konga. Při jedné ze svých výprav objevil krokodýla, který sice na první pohled vypadal jako krokodýl čelnatý, ale při bližším pozorování odpovídal zapomenutému krokodýlu konžskému, který momentálně není uznáván jako samostatný druh. Uvidíme, jestli se jedná pouze o druhovou variabilitu, nebo jestli se Václavu Gvoždíkovi podaří prokázat existenci nového druhu. Václav Gvoždík má za sebou mnoho cest do střední a východní Afriky, do oblastí, se kterými mnoho cestovatelů ani vědců zkušenosti nemá, proto je každé setkání s ním skvělou exkurzí do částí světa, kam se ne každému povede podívat. Václav má navíc z cest skvělé fotky. Často možná až moc syrové, ale i to je realita života v pralesních částech Afriky. Už teď se těším na to, až budeme přinášet zprávy z jeho výzkumu.

Václav Gvoždík a děti Pygmejů v pralesích jižního Kamerunu (2016)
Václav Gvoždík a děti Pygmejů v pralesích jižního Kamerunu (2016)

A nějaký na první pohled bizarní, bláznivý, neuskutečnitelný projekt...?

Těch je několik, nicméně nerada bych se dotkla konkrétních žadatelů. Obecně je problém s tím, že si někteří pletou Expedici Neuron s cestovní kanceláří a jejich projekty vypadají na první pohled jako exotická dovolená bez vědeckého přesahu. A pak se nám přihlásilo také par průzkumníků, kteří hledají sponzory po své dobrodružno-romantické nebo spirituální cesty. Většina projektů je ovšem bláznivých v tom správném slova smyslu.

Václav Gvoždík, Kongo 2012
Václav Gvoždík, Kongo 2012

Jsou čeští vědci odvážní, nebo se spíše drží při zdi?

Často lze z žádostí poznat, že se o podporu hlásí rutinér, ačkoli se mnohdy jedná o opravdu exotické destinace, Antarktidu nebo Papuu-Novou Guineu, občas vědcům chybí skutečné zapálení a to je škoda, přílišnému konformismu nefandíme. Jedním z nejodvážnějších projektů, které se k nám hlásily, byla expedice na ostrov Jan Mayen –vědci z Jihočeské univerzity měli smělý plán na mikrobiologický, botanický a zoologický průzkum této drsné lokality plné ledních medvědů. Uvidíme, zda se jim to podaří. Ačkoli jsme tento projekt finančně nepodpořili, Alex Bernardovou, která se se svými kolegy s tímto projektem v minulém roce přihlásila, jsme alespoň přesvědčili, abyste se stala členkou poroty Expedice Neuron. Je pro nás zárukou toho, že i opravdu smělé plány budou mít šanci na postup.  

Hlásí se spíš ženy, nebo muži?

Spíše muži. Udělala jsem si statistiku, ze které vyplynulo, že mezi přihlášenými je pouze devět procent žen. Možná je to jen tím, že se hlásí jednotlivci, v širších skupinách jsou často i ženy. Ale i přesto už od nás jedna žena podporu získala, hydrogeoložka Helena Vysoká v nedávné době dokončila výzkum Hranické propasti, její výsledky budeme publikovat v brzké době.

Helena Vysoká, průzkum Hranické propasti (foto  Zdeněk Šlahůnek)
Helena Vysoká, průzkum Hranické propasti (foto Zdeněk Šlahůnek)

Z jakých vědeckých oborů jsou projekty?

Očekávali jsme především přihlášky biologů, ale překvapila nás pestrost oborů a směrů, které jsou v přihláškách zastoupeny. Od filozofie jazyka, náboženství, architektury, až po přihlášky z fakult tělesné kultury.  

Kdo a s čím se tedy může přihlásit?

Šanci má každý smělý projekt s jasným vědeckým přínosem. Nemáme žádné tematické ani oborové vymezení, není ani striktně určeno, na co lze peníze použít. Je na žadateli, jestli peníze využije na cestovní náklady, nebo na analýzy vzorků, obojí je možné. Chceme vědu ukazovat jako dobrodružství, jako objevování nepoznaného a dokázat, že nové objevy čekají všude. Proto hledáme odvážné vědce, kteří nenosí jen bílé pláště a nesedí v laboratořích. A úspěšný může být jak méně nákladný projekt, tak výpravy, které jsou finančně náročné, podpoříme vědeckou cestu od desetitisíců až po jeden milion korun. A pokud je třeba, expedici podpoříme v plné výši.

A kdo a podle čeho  rozhoduje o tom,  který projekt získá finanční podporu?

O vítězi rozhodne naše sedmičlenná porota, která po osobní prezentaci finalistů vybere projekt (nebo projekty), který od nás získá finanční a mediální podporu. V porotě jsou vědci a cestovatelé, zkušení dobrodruzi, kteří už mají mnoho výprav za sebou a jsou schopni posoudit realizovatelnost přihlášeného projektu. A také zástupci médií, kteří budou schopni vybrané expedice vnímat jako české příběhy vědecké budoucnosti. Možnost přihlásit se do soutěže je až do 30. září 2016.

Helena Vysoká při terénním výzkumu v Hranické propasti (měření pH, konduktivity a teploty vody) - foto Miroslav Lukáš
Helena Vysoká při terénním výzkumu v Hranické propasti (měření pH, konduktivity a teploty vody) - foto Miroslav Lukáš

Na podrobnosti k Expedici Neuron se podívejte na http://expedice.nfneuron.cz/

Web cestovatelů už chystá povídání o expedici za krokodýly do Konga a bude i u dalších vědeckých dobrodružství.

Rozhovor šéfredaktorky webu cestovatelů na téma vědců na cestách na rádiu ZET.

Poděl se o svůj názor

Související články