Mihuiittilmoyoiccuitlatonpicixochitl

17. 2. 2017 – Mexico,

Hanzelka a Zikmund

Zajímalo by mě, co vás napadlo po přečtení titulku. Vždycky jsem se snažila svou zajímavost z knih H+Z situovat na nějaké konkrétní místo. Tentokrát jsem však pouze schopná určit zemi. Vydám se do Mexika, protože zdejší španělština má několik svých zajímavých specifik.

Znalost cizího jazyka se při cestování vyplácí. Kdo se nedohovoří jinak než vlastní mateřštinou, je v cizině odkázán na řeč těla. To nebyl případ H+Z, neboť Miroslav Zikmund si postupně osvojil osm jazyků (jen pro zajímavost – angličtinu, němčinu, ruštinu, latinu, francouzštinu a přidal italštinu, španělštinu a holandštinu) a Jiří Hanzelka se dohovořil jazyky čtyřmi. Navíc při návštěvě jakéhokoli dalšího národa či kmene věnovali značnou pozornost základním slovům, výslovnosti a vše si pečlivě zaznamenávali.

V době, kdy H+Z pobývali v Mexiku, uváděly příručky existenci dvaapadesáti různých jazyků. V současné době je zde sice španělština úřední jazyk, ovšem nikoli oficiální. Je pouze jedním z oficiálně uznávaných zde používaných šedesáti tří platných jazyků. Pravda jinak, než španělsky zde hovoří zhruba deset milionů obyvatel. V zemi, kde roční čistý přírůstek činí cca dvě stě tisíc a počet obyvatel je více jak sto dvacet tři milionů, je to takřka zanedbatelná část. Zajímavý odkaz sledující mexickou demografickou křivku viz zde.

Přesto je vliv indiánských jazyků nezanedbatelný. O to, že jsou dosud živé, se paradoxně zasloužili sami Španělé. Řídili se zásadou „rozděl a panuj“, indiánům svůj jazyk nenutili, neboť ten je klíčem ke vzdělanosti. Zdejší indiánštiny tak naopak obohatily španělštinu například o souhlásku „š“. Město Uxmal se tak vyslovuje ušmal a nikoli uchmal, Oaxaca zas wahaka (s anglickým kulatým w). Indiánské dědictví je v některých slovech zřejmé na první pohled, zejména, končí-li „tl“. Nám nejznámější bude jistě Popocatépetl.

Z indiánských slov mne nejvíc zaujalo ono slovo v titulku „mihuiittilmoyoiccuitlatonpicixochitl“. Je nejdelším slovem v aztéckém jazyce nahuatl a je výrazem pro nějakou aztéckou rostlinu. Kam se hrabe české – nejneobhospodařovávatelnějšího! Mimochodem slovo čokoláda je také aztéckého původu – xocolātl (čti šokolatl) a znamená „hořká voda“.

Nedílnou součástí mexického dorozumívání je gestikulace. Budete-li si něco kupovat a prodavačka si klepne pěstí pravé ruky o levý loket, vězte, že si o vás myslí, že jste lakomec. Zvedne-li řidič dlaně před sebe jako by potěžkávaly kilové závaží, pak vám říká: „Co sem lezeš blboune, když neumíš řídit!“ Palcem zmáčknutý nos a ostatní prsty mávající před levou tváří znamenají totéž co u nás dlouhý nos. A pozor na churchillovské „V“ pod nosem. Nemuselo by zůstat jen u němohry. V následujícím odkaze se můžete dozvědět, jaká další gesta během cestování raději nepoužívat.

P.S.: Nedalo mi to a na závěr prostě musím napsat, jaké je nejdelší slovo na světě. Je jím švédské: nordöstersjökustartilleriflygspaningssimulatoranlaggingsmaterialunderhallsuppföl-jningssystemdiskussionsinaggsförberedelse. Má sto třicet písmen a skutečně zábavný překlad. Znamená: „přípravné práce na příspěvku k diskusi o údržbě systému materiálové podpory kontrolního zařízení pro leteckou dopravu na severovýchodní části pobřežního pobaltského dělostřelectva“.