Turbulentní prezidenti
To slovo jste v posledních dnech museli zaznamenat. Turbulentní. Naposledy jsem jej slýchala ve škole. Označovalo překotnou rychlost a nejistotu spojenou zejména s vývojem ekonomiky. A teď po letech znovu. Ovšem v souvislosti s naší politikou. Kde že je ten pomyslný oslí můstek s H+Z? V Paraguayi.
Jedna ze dvou zemí Jižní Ameriky, která nemá přístup k moři (tou další je Bolívie). Paradoxně však přístup směrem z Argentiny a Brazílie na hranici dlouhé cca šest set kilometrů, tvořené řekou Paraná je možný vyjma dvou mostů (jeden ve Foz do Iguaçu a druhý v Posadas o 400 km dále) jenom lodí. Podle světových statistik je Paraguay také druhá nejchudší země kontinentu. Po Surinamu – měřeno příjmem dva dolary na den.
O historii před příchodem Španělů se toho moc neví. Území bylo původně osídleno indiány Guaraní. Každopádně se jedná o stát s nejkonzistentnějším složením populace. Dle odhadů je 95% obyvatel španělsko-guaranského původu. Obě populace jsou navzájem natolik propojené, že jazyk guaraní je vedle španělštiny rovnocenným úředním jazykem. O době, o které se ví, lze moderně říci, že byla turbulentní. Jméno maršála Francisca Solano Lópeze se sice objevuje na názvech ulic, náměstí a nesou je vojenské řády. Avšak po jeho smrti v roce 1870 byla země zdecimovaná a zubožená. Maršál vedl válku s kde kým. Pět let válčil proti spolku Argentiny, Brazílie a Uruguaye. Řadu jednotlivých bitev dokonce proti nepoměrné přesile vyhrál. A během války si stačil postavit vládní palác, Panteon a začal se stavbou divadla… Následky však byly tristní. Z původního počtu milion tři sta tisíc obyvatel válku přežilo sto šest tisíc žen, osmdesát šest tisíc dětí a dvacet devět tisíc mužů…
H+Z do Paraguye přijeli vybaveni doporučujícím dopisem pro ministra školství Felipe Molas Lópeze. Když jej však chtěli použít, dostalo se jim dobře míněné rady, že by to nemuselo být přijato v dobrém. López tehdy nebyl dobře zapsán. O několik týdnů později (31.1.1949) se v Rio de Janeiru dočetli, že onen ministr byl vedoucím povstání proti vládnoucímu prezidentu Gonzálesovi, který utekl a uchýlil se do brazilského azylu. 26.2.1949 byl pak bývalý ministr López zvolen prezidentem, aby za dalších pět měsíců byl opět jinou palácovou revolucí svržen…
Suma sumárum, když jsem zkoumala počet paraguayských prezidentů vyšlo mi fantastické číslo. Mezi lety 1870 a 1954 se jich v Paraguayi vystřídalo 40. (Jen pro srovnání Donald Trump je v pořadí čtyřicátým pátým americkým prezidentem od roku 1789.) Sedm z nich bylo navíc zvoleno opakovaně po všelijakých převratech. Co mi na tom všem však přijde úplně nejvtipnější je fakt, že v době návštěvy H+Z mezi sebou válčili pouze příslušníci jediné partaje. Ostatní strany byly zakázané. Takže nikoli revoluce v pravém slova smyslu za vyšší cíle, ale sprostý, pouhopouhý boj o koryta. Nepřipomíná vám to něco?