Mystický šejch
Dnes mám na pořadu opět jedno zaznamenání hodné setkání. Libanon sice od nás není zas tak daleko. Ovšem co o něm víme? Název hlavního města vypotí jistě každý školák, ale dál už jeho vědomosti nesahají. Mne, bohužel, nevyjímaje. Opravdu jsem tolik nedávala ve škole pozor, že se například o Drúzech dovídám až z cestopisu?
Cestou z Bejrútu navštívili H+Z emíra Kamala Joumblatta. Jistě se nemýlím, když tvrdím, že šejchovo jméno nikomu z nás patrně nic neřekne, a to bez ohledu na pozornost ve školních lavicích. Příjmení Joumblatt je však nedílnou součástí libanonské historie po více než pět set let. Známé kořeny rodiny sahají až k roku 1530 ke guvernéru Aleppa - Janboulad Ibn Kassem al Kirdi al Kaisari alias Ibn Arabou, jenž celé oblasti zajistil stabilitu a prosperitu. Původ jména (Janboulad) znamenal železné srdce ve smyslu odvahy. Ta byla všem členům rodiny vlastní, a tak se záhy stala a dodnes je, jednou z nejvýznamnějších v zemi. Stejně jako je dlouhá rodinná historie, je jejich jméno spjato s Drúzy.
Drúzské náboženství se oddělilo od šíitské větve islámu roku 1017. Na rozdíl od islámu a křesťanství však nemají touhu na svou víru nikoho obracet. Dokonce není možné k nim konvertovat. Drúzové věří v převtělování duší (tato vlastnost je předurčila, aby se stali výtečnými válečníky), jejich učení obsahuje esoterické prvky a bylo ovlivněno novoplatónskou a gnostickou filosofií. Jedním z hlavních rysů je loajalita k zemi, ve které žijí. V současné době žije na světě cca jeden a půl milionu Drúzů, ponejvíce v Libanonu, Sýrii a Izraeli.
Kamal Joumblatt se narodil před sto lety. Hluboce vzdělaný muž, jenž získal diplomy ze sociologie, psychologie a společenských věd na pařížské Sorbonně a z práv na univerzitě svatého Josefa v Bejrútu. Filosofii studoval v Indii. Stejně jako jeho předkové byl duchovní hlavou Drúzů v Libanonu, patrně nejvýznamnější v celém dvacátém století. H+Z o něm v knize uvádí, že to navíc byl mystik a velkostatkář, který se vzdal části svého majetku ve prospěch bezzemků. Především však politik. Stal se zakladatelem jediné libanonské strany, jež ve svém názvu nesla slovo „socialistická“ (v roce 1972 dostal za to „Leninův řád míru“). Ve čtyřicátých letech byl oficiálním právníkem libanonské vlády, v letech 1946 až 8 dokonce jmenován ministrem hospodářství, zemědělství a sociálních věcí. Z postu však na protest proti korupci ve volbách odešel. V roce 1958 byl jedním z hlavních vůdců úspěšného povstání proti prezidentu Chamounovi. V šedesátých letech se postupně stal opět ministrem, nejprve školství, práce a nakonec vnitra.
To, že byl i mystikem nejlépe charakterizuje hřbitov drúzských bojovníků, jehož byl Kamal duchovním tvůrcem. Kamenné vejce symbolizuje "omne vivum ex ovo". Ve svícnu je pět výklenků (jeden s koránem, ve druhém soška Buddhy, v dalším Kristus, ve čtvrtém "ráksit el-ahwán" - ztělesnění vesmíru, v posledním měla být podoba al Hákima - vtělení Božího. Aktuální fotku nemám ani nevím, zda hřbitov stále existuje...
Občanská válka všech proti všem v Libanonu trvala dlouhých patnáct let (1975 – 1990) a z vítězství se nakonec neradovala žádná ze zúčastněných stran. Svým popisem nejvíce připomíná Orwellovo 1984, kde mezi sebou střídavě válčily Oceánie s Eurasií a Eastasií. Kdo byl spojencem v jednu chvíli, stal se záhy nepřítelem. Podobně tomu bylo i v Libanonu. Občanská válka se stala osudnou i Kamalu Joumblattovi. Prvnímu atentátu ještě unikl, druhý byl úspěšný. V roce 1977 byl ve svém voze rozstřílen jen pár metrů před syrskou kontrolou.
Že se jednalo o skutečnou osobnost dokládá i fakt, že v roce 2015 o něm režisér Hady Zaccak natočil dokument - Kamal Joumblatt, witness and martyr. Ke shlédnutí je po zaregistrování zde.Trailer nabízím hned.