Rychlá kola v klášteře
Fanoušek motorismu se při vyslovení názvu Spa – Francorchamps rozzáří a vybaví se mu vzpomínky na některou dramatickou Velkou cenu Belgie Formule 1, která se na tomto okruhu koná. Kdo chce ale nahlédnout do minulosti tohoto závodu, musí vyrazit jinam – do opatství.
Stavelot leží jen několik kilometrů od zmíněného okruhu a je to město s velice poklidnou a příjemnou atmosférou. Městské dějiny sahají hluboko do raného středověku a nejvýraznější dominantou je tak opatství, založené už v 7. století. Z tohoto období však pocházejí pouze archeologické vykopávky odkryté před komplexem budov z 18. století. Právě do tohoto areálu míří každý rok tisíce fanoušků rychlých vozů a motocyklů.
Někdy jde až o groteskní pohled – skupinky motorkářů, s přilbami v rukách, v kožených bundách či kombinézách, se procházejí chodbami bývalého opatství a obdivují zdejší exponáty. A to nejenom ty z Muzea okruhu Spa – Francorchamps (Musee du Circuit de Spa – Francorchamps), ale i z historického muzea stavelotského opatství a muzea, věnovaného osobě Guillauma Apollinaira. Všechna tato tři muzea totiž fungují v zajímavé symbióze a zaplňují rozlehlé prostory areálu.
Ale vraťme se zpět k tomu, co sem přivedlo také nás – tedy k závodnímu okruhu. Tomuto specializovanému muzeu jsou vyhrazeny prostory v podzemí budovy. Po schodech se návštěvník dostane z širokých a vzdušných chodeb do úzkých uměle osvícených prostor, v nichž jsou umístěny desítky automobilů a motocyklů. Atmosféru dokreslují autentické zvuky a zvláštní vůně strojů a dalšího příslušenství. Celá expozice je rozdělena do několika místností různé velikosti a rozhodně se nejedná o expozici klasického schématu. Informace o historii okruhu, závodů či vítězích se nedozvídáme postupně chronologicky, ale spíše samovolně při průchodu jednotlivými sály.
Zvláštní pozornost je navíc věnována různým technickým otázkám a rozvoji motorů nebo konstrukci automobilů. Hned po vstupu se dostaneme do nejstaršího, dřevního období motorizovaného sportu – na ukázku jsou zde umístěny automobily z počátku 20. století (značky Renault, Swift…).
Vzápětí v dlouhém úzkém sále jsou natěsnány různé typy formulí, které slavily úspěch na zdejším okruhu. Na konci stojí několik vozů Ferrari – záležitost, která nemůže nechat chladným žádného z návštěvníků, ať už jde o znalce nebo laika, který o siluetě černého koně ve zlatém poli nikdy neslyšel. Je fakt, že prohlížet si Ferrari F40 nebo Ferrari Daytona zblízka patří k velmi intenzivním zážitkům.
Galerii velkých postav historie F1 je zase možné obdivovat hned za rohem – ze stěn shlížejí Juan Manuel Fangio, Jackie Stewart, Alain Prost nebo Ayrton Senna. To vše doplňuje projekce jízdy po okruhu Spa-Francorchamps z pohledu jezdce. Expozice totiž nespoléhá pouze na auta a motocykly, ale snaží se diváka vtáhnout přímo do děje na závodech.
Přes několik menších místností, věnujících se samotné trati okruhu (profil, úpravy v minulosti…) a výrazným osobnostem z okruhu organizátorů závodů, se dostaneme do závěrečné pasáže prohlídky. Pod klenutými stropy bývalých opatských sklepů stojí vedle sebe vyrovnány auta všemožných značek, typů a stáří. Až se nechce věřit, že i robustní Ford ze 40. let závodil tam, kde se později proháněly novější a aerodynamičtější vozy Alfa Romeo nebo Lotus. V tomto sále si však přijdou na své i fanoušci motocyklů – opět od typů z počátku 20. století, až po novější sportovní varianty známých značek. Mezi všemi ale rozhodně vystupuje do popředí nesmrtelný design mopedu Vespa, italské „vosy“, který zaujme i po více než padesáti letech od svého vzniku.
Pro každého návštěvníka dnešní Velké ceny Belgie je toto místo téměř povinnou zastávkou. A pro ostatní je to zajímavá ukázka toho, že i v historických prostorách mohou úspěšně existovat expozice tematicky i časově často velmi vzdálené, aniž by se navzájem rušily.
