Mít své jméno navždy ve skle
Bývalé Sudety mají pořád pověst syrové a nehostinné krajiny s pošramocenými mezilidskými vztahy. I tady ale najdete nově opravené památky, místa, která dýchají člověčinou, a lidi, kteří vytvářejí věci jedinečné nejen v rámci České republiky. Například muzeum vitráží v Libyni.
První zmínka o Libyni pochází z roku 1338 a již tehdy je kostel sv. Jiljí připomínán, takže je pravděpodobné, že byl založen v ještě starší době. Potvrzují to tři okna románských tvarů. Čím je ale kostel unikátní nejen v rámci České republiky, je rodící se vitrážové muzeum, které na tomto místě vzniká. Již dnes jsou zde k vidění kopie vitráží z doby románské, gotické, renesanční i z 19. století.
„Starobylé řemeslo vitrážníků zažívá novou éru rozkvětu,“ říká Jitka Kantová z firmy Skloart v Lubenci, která je zároveň členkou sdružení Za záchranu kostela Sv. Jiljí. „Výroba sice prošla některými změnami, ale základem je pořád řemeslo, při kterém se nařezaná sklíčka sestaví do olověných pásků ve tvaru písmene H a spájí dohromady cínem,“ vysvětluje Jitka Kantová. Tak se vitráž vyráběla už před staletími. Rozdíl je jen v tom, že se dnes namísto pájky ohřívané v ohni používají pájky elektrické.Vitráže lubeneckého Skloartu jsou k vidění v Grandhotelu Pupp, unikátní vitráž je například v Domově důchodců sv. Zdislavy v Červené Vodě, ale i na mnohých dalších místech.
Majitelé vitrážnické firmy se věnovali nejen vitrážím, ale úcta k tomu, co dokázali naši předkové, je přivedla k tomu, že začali zkoumat historii svého kraje a hledat a zachraňovat památky v okolí. Založili občanské sdružení a opravovali nejprve stély studánek, a pak se zaměřili na opravu romantické rozhledny v nedaleké Vochlici, která byla postavena v roce 1881. Byla totálně v havarijním stavu a oni ji s partou místních za čtyři roky o sobotách a nedělích s přispěním sponzorů, kteří dodali materiál, dali dohromady.
Až přišel na řadu vzácný a zdevastovaný kostel v Libyni. Zachovaly se v něm gotické fresky s květinovými motivy a erb pánů ze Strojetic z počátku 16. století. Dále jsou v něm zajímavé klenby a unikátní dvojité gotické okénko v čele oltáře. Kantovi a spol. začali kostel opravovat, zatím se jim podařilo kostel zastřešit a staticky zajistit, obnovit sakristii a zrekonstruovat celý gotický presbytář. Jsou obnoveny vstupní dveře a sluneční svit sem proniká skrz okna s barevnými vitrážemi.
Muzeum vitráží, které zde postupně vzniká, jinde v Evropě nenajdete. Pokud se chcete krásou z pospojovaných barevných sklíček pokochat, můžete si klíče od kostela sv. Jiljí vyzvednout v Lubenci ve vitrážnické dílně Skloart.
Velkolepý plán muzea je stále ve fázi zrodu, ale již dnes se zde (kromě již popisovaných vitráží) rodí ojedinělý projekt prosvětleného vitrážového stropu.
„Každý člověk, jenž by nám na tento projekt přispěl částkou tři tisíce korun, bude mít své jméno navždy v borduře vitrážového stropu ve skleněném kousku o rozměru 20 x 10 centimetrů,“ nabízejí vitrážníci z Lubence. Vitráže a sklo zasponzorují firma Skloart a firma Lamberts (výrobce ručního plochého skla z Německa). Novinkou je regionální muzeum v podkroví kostela, které vzniklo rovněž díky sdružení Za záchranu kostela sv. Jiljí.
Sdružení také pořádá každoročně v Libyni festivalové dny. Například letos, druhou červnovou sobotu tady mohli zájemci nejenom nakoupit suvenýry u četných stánků historických řemesel, shlédnout vystoupení skupiny historického šermu, mažoretek, modely military klubu anebo třeba loutkové divadlo, ale zaposlouchat se i do magického zvuku houslí Jaroslava Svěceného.
Z letošního festiválku, kde si zahráli loutky, šermíři i Jaroslav Svěcený 
