Jihoafrické konce konců
Ty okamžiky jsou mírně prchavé, neboť slunce v těchto zeměpisných šířkách zapadá poměrně rychle. Naštěstí jsem měl k dispozici hodně večerů, a mohu se tak podělit o atmosféru končících dnů na konci světa.
Západy slunce jsou snad kdekoliv na světě jednou z nejúchvatnějších podívaných, jaké lze spatřit. Zvláště pak pro člověka, jenž rád loví všude možně se svým fotoaparátem pěkné obrázky. A pokud bych měl říci, kde jsem byl západem slunce uchvácen nejvíce, pak bych bez váhání jmenoval Jižní Afriku.
Jak známo, Země je kulatá a tedy bez konce. Nacházíte-li se ale u Střelkového mysu, nejjižnějšího bodu Afriky, sousloví „konec světa“ si v té souvislosti snad ani nelze odpustit. I na takový konec ovšem dorazily civilizační výdobytky, jako je elektřina, a i tady lidé čerpají vodu ze země za pomoci vodních mlýnů, které jsou pro tuto oblast tak typické.
V Kapském Městě lze západ slunce pozorovat nejlépe z Lion’sHead neboli ze Lví hlavy. Vedle slavné Stolové hory je to sice méně známý kopec, ale místní i turisté sem za vhodného počasí a ročního období každý podvečer v hojných počtech šplhají, aby shlédli západ slunce nad oceánem. Sledovat tento úkaz jsme na vrchol vyrazili v mezinárodní česko-americko-francouzské skupince, a jakkoliv se mohlo zdát, že společně víme o světě ledacos, nikoho z nás nenapadlo vzít si s sebou obyčejnou baterku. Mé oblečení na šplhání po skobách a řetězech, které jsou u samého vrcholu upevněny ve skále pro usnadnění závěrečné složitější části výstupu, také nebylo nejvhodnější. A to už nemluvím o sestupu zpět tou samou cestou docela potmě. Ale ten zážitek nahoře dal na všechny možné strasti zapomenout, a i výhled dolů na město byl ohromující.
Jindy zase můžete pozorovat zapadající slunce nad ostrovem Robben Island, odkud jej z miniaturního okna své kobky svého času sledoval vězněný Nelson Mandela.
Městečko Langebaan, které lidé vyhledávají pro jeho pěkné pláže, se nachází severně od Kapského Města a v sousedství národního parku West Coast National Park. Na sklonku dne tu pěknou podívanou vytvořila jakási pohádková oblačnost. A abych pravdu řekl, na samotný západ slunce pozorovaný přímo v národním parku na pobřeží už mi snad ani nestačí slova.
A když naopak vyrazíte na jih, nejlépe na celodenní nebo dokonce dvoudenní cestu podél pobřeží Kapského poloostrova, což je rozhodně jedna z nejkrásnějších cest, jaké jsem kdy absolvoval, můžete obdivovat zapadající slunce ze slavné pobřežní silnice zvané Chapman’sPeak Drive. Devět kilometrů dlouhou vyhlídkovou trasu tady tesali do skály sedm let, mezi léty 1915 a 1922, a dnes už je naštěstí dobře zabezpečena proti padajícím balvanům, které tu v minulosti způsobily řadu smrtelných nehod. K posezení tu lákají odpočívadla se stolky a lavičkami, kde si můžete na západ slunce počkat. Stojí to za to, stejně jako když poslední paprsky osvětlují tu část pobřežní silnice, kterou už máte za sebou.
Slunce zapadne, den se skončí, takže: dobrou noc.
