S nohama na zemi, ale s hlavou v oblacích
Cestování a létání jsou pojmy, které spolu nerozlučně souvisí, z kterých čiší neskonalá fascinace. Jak se dají obě vášně perfektně vsadit do gastronomického konceptu, o tom se můžete přesvědčit v restauraci Runway 34, kterou najdete v areálu mezinárodního letiště Zürich-Kloten na severu Švýcarska.
Myšlenka zábavné restaurace s leteckou tématikou se zrodila v hlavě pilota Reta Seipela v devadesátých letech. Po patnácti letech ve službách společnosti Swissair/Swiss, si nejdřív na dva roky “odskočil” do Dubaje k Emirates, poté absolvoval výcvik jako vojenský pilot a do roku 2003 létal na letounu Mirage. Zpátky ve Švýcarsku přijal místo Freelandera - tedy pilota na volné noze u charterové společnosti Edelweiss. Luxus dostatku volného času, který mu pracovní úvazek dovoloval, investoval do splnění svého dlouholetého snu: letecké restaurace.
Znamenalo to vydat se do naprosto nového, neznámého terénu - vždyť podobný koncept, který by se dal “okouknout” a posloužil by jako orientace, prostě neexistoval. Restaurací s leteckou tématikou jsou na světě sice desítky, jenže spokojit se s několika obrázky letounů na stěnách a hrstkou leteckých doplňků - tedy s jakýmsi polovičatým řešením - nepřicházelo v úvahu. Cílem byla živá restaurace nabízející stejně nevšední zážitek, jakým je samotný let, restaurace, z které by se hosté vrátili domů plní zážiků stejně jako z báječné dovolené.
Jedno bylo jasné: stejně jako dobré jidlo potřebuje prvotřídní suroviny, stejně tak se letecká restaurace neobejde bez čtyř důležitých ingrediencí - budovy vyhovující jak prakticky, tak opticky, personálu s kerosínem v krvi - tedy skutečných Flight attendants, tedy letušek a stewardů, a samozřejmě pořádného mezinárodního letiště v bezprostřední blízkosti, z kterého “ to frčí” do celého světa. Nejdůležitější je ale přísada čislo čtyři, a sice reálné letadlo, a to nejlépe vrtulový oldtimer 50. let. Ideální kandidáti a dnes už legendární “senioři nebes” Douglas DC 3 a Convair 440 Metropolitan se bohužel ukazují jako finančně nedostupní, a tak nezbývá, než se po vhodém kandidátovi poohlédnout na východě - tedy v Rusku. Tady volba padá na Iljušina 14, který vyhovuje jak opticky, tak velikostí - letadlo totiž nemá přijít před restauraci, ale do jejího interiéru! Nápad stejně prostý, jako geniální! Nejtvrdším oříškem je sehnat v džungli ruské byrokracie potřebné papíry na převoz Iljušina z Moskvy do Zürichu - mimochodem kvůli bouřce a rozbité vysílačce s neplánovaným mezipřistáním v Praze...
Restaurace Runway34 je od svého otevření 13. října 2005 highligtem severního Švýcarska a přesto, že pod křídly Iljušina nabízí skoro stejnou kapacitu míst jako dvoupatrový Airbus 380, je rezervace nutností. Vždyť restaurace je oblíbená nejen pro sobotní rodinný oběd či romantickou večeři ve dvou - s plamínkem svíčky z jedné a reflektory přistávajícího Jumba z druhé strany, ale i pro podnikové večírky, svatební hostiny a dokonce i křtiny.
Originální je už samotný vstup po můstku pro pasažéry, tzv. Jetty vyřazeným z terminálu B. Po check in, stejně jako v odletové hale, následuje předání letenek s cílovou destinací podle rezervovaného stolu.
Welcome on Board - vítejte na palubě, zdraví nás personál v typických leteckých uniformách. Skvělé jsou originální sedačky Business Class u stěn včetně bezpečnostních pásů. Revival zažívá i možnost zakouřit si na palubě - ovšem výhradně v kuřáckém salónku uvnitř Iljušina. Naše cesta nás sice vede do Moskvy, za přidělenou destinaci nás ale odškodňuje stůl ideálně u okna – tudíž s výhledem na přistávací dráhu a zároveň s čelním pohledem na Iljušina.
Jídelní lístek je pak jakousi kombinací leteckého vokabuláře a kulinářské cesty kolem světa. Začíná se - stejně jako před každým letem - “Take off” v podobě předkrmů. Vybrat si můžete mez i “Zavazadly posádky” (Crew Bags) - indickými taštičkami plněnými kořeněnou zeleninovou na mangu, nebo “Air Čína” - domácími Dim Sum, tedy plněnými knedlíčky s krevetami v bambusových košíčkách podávaných se sojovou omáčkou. Polévky pak najdete pod výstižným označením “Hot Refueling” - tedy “Horké tankování” nebo “Mezipřistáním v Pekingu”- pikantní pekingskou polévkou. Hlavní jídla jsou v rubrice “Cruise Delights”, tedy “Trasy labužníků”. A tady se pobavíte: “Sestřelený pták” (Bird Strike) - pálivé kuře po thajsku s curry, čerstvou zeleninou a jasmínovou rýží konkuruje “Létajícímu doktorovi” (Flying Doctor), tedy klokaním medailonkům, a “Přistání v terénu” (Landung im Gelände) -hovězímu na česneku s rajčatovými tagliatelle, chřestem a mrkví. “Smooth Landigs” neboli měkké přistání pak zaručí výběr desertů, a i tady je nabídka maximálně kreativní a sahá od “Létajícího diamantu” (Flying Diamond) - španělského krému s cukrovou kůrčičkou, přes “Olejový filtr” (Oil Filter) - reveňové tiramisu s jahodovou polevou až po “Přistání na ledovci” (Gletscherlanding) - tedy zmrzlinový pohár s ovocem a bílou čokoládou. Vše je pak servírované - stejně jako v letadle - z originálních servírovacích vozíčků nazývanýchTrolly.
A kdo stále ještě neukojil své “Fernweh”, což je německý pojem, který je jakýmsi opakem stesku po domově a který by se dal do češtiny přeložit asi jako “touha po dálkách”, ten má možnost v přilehlé hale vyzkoušet hned pět leteckých simulátorů: vrtulník Bell Jet Ranger doplněný projekčním plátnem v 3D, kompletní švýcarské jednovrtulové letadlo Pilatus PC-7 a trojici originálních cockpitů – Lockheedu Super Constellation, Beechcraft King Airu nebo Boeingu 777.
I tady – stejně jako Runway 34 – jde o zážitek, na který se nezapomíná. S nohama na zemi, ale s hlavou v oblacích...Ready for take off?
