To je to pravé místo
Píše se 24. červenec 1849. Mezi pohořím Wasatch Mountains a Velkým solným jezerem, na kraji pouště rozžhavené nemilosrdným utahským sluncem, přijíždí konvoj zaprášených povozů. Muži, ženy, děti… 15 000 duší polomrtvých únavou hledících na svého mormonského vůdce Brighama Younga. V očích zoufalství i naděje. Young si je jistý – obrací se ke svým přívržencům a pronáší větu, která vejde do amerických dějin: “This is the Place!” “To je to pravé místo!”
Tady má být konec všeho trmácení? Tady má být vytoužená rajská zahrada? Tady, na kraji solné pouště?
Nekonečné měsíce putují stovky mormonských rodin 1 600 km liduprázdnými končinami – v mrazu i horku, přes stepi, lesy i hory; přes nebezpečná území indiánů i úrodné oblasti Colorada či Nebrasky. Jen pryč z nepřátelského východu USA. Pryč od nenávisti a pronásledování. Pod plachtou povozů vezou majetek i naději, že najdou nový domov.
Ale proč se mormoni trmácejí zrovna sem, do sluncem sežehlé, téměř měsíční krajiny jižního Utahu? Možná je Young po měsících strastiplného, vyčerpávajícího pochodu, který si vyžádá sedm set obětí, pod tlakem zaslíbenou zemi konečně najít, jak se domnívají historici. Návrat zpět by byl fyzicky nemožný; navíc by otřásl vírou. Možná, že Young věří, že v končinách, které v té době patří k Mexiku a jsou de facto zemí nikoho, navíc s přírodní bariérou Skalistých hor za zády, najde pro svůj národ konečně klidný domov…
Mormoni – "jediní praví křesťané” nebo jednoduše “svatí” – jak se sami nazývají, mají spoustu nepřátel a jsou nuceni stěhovat se ze státu do státu: z Fagette ve státě New York, do Ohia, Missouri, Illinois. Činorodost, píle a extrémní pracovitost jim všude přináší v krátké době blahobyt, peníze na stavbu chrámů, politicky vliv, ale samozřejmě i závist. Ovšem i nové přívržence, hlavně mezi evropskými imigranty. Především Skandinávci, zklamaní upadající morálkou i špatnými životními podmínkami v Novém světě, hledají mezi mormony hospodářskou i morální oporu a v uzavřené komunitě i určitou ochranu.
Většině obyvatel je mormonská komunita ale trnem v oku. Důvodů je hned několik. Jednak poněkud svévolný výklad Bible či odmítání symbolu kříže. Konflikty přináší i podivné rituály jako například křtění mrtvých a samozřejmě polygamie. Čím více manželek, tím více dětí a tím více přívrženců, logické… A Joseph Smith, Youngův předchůdce, jde ostatním příkladem: s 27 manželkami plodí úctyhodných 56 dětí! Nakonec je mu ale polygamie osudnou. V červnu 1844 je v Carthag/ Illinois spolu se svým bratrem Hyrumem uvržen do vězení a poté hysterickým davem lynčován.
Vedení mormónské církve se ujímá 43letý Brigham Young – pragmatik a schopný organizátor, který ke svému tuctu manželek dědí ještě pět Smithových. Young má jedinou vidinu: najít pro mormony nový domov, bez diskriminace, pronásledování a omezování americkými zákony. Svou vizi nakonec skutečně realizuje. Začátkem února 1846 se pod jeho vedením vydává průvod stovek mormonských rodin na riskantní pouť, která nakonec vejde do historie Spojených států jako jedna z nejdůležitějších kapitol osídlení divokého západu.
Na jaře roku 1848 ve výšce 2 265 m n. m. konvoj přechází hlavní hřeben Skalistých hor, poté kontinentální rozvodí. 24.července 1849, přesně pět let po Smithově smrti, jsou “svatí” konečně u cíle: na břehu gigantického solného jezera rozprostírajícího se přes celý Utah až k horám Nevady. V kraji nevlídném, nehostinném a přece na “tom pravém místě”, jak se v budoucnu ukáže...
Mormoni nezracejí čas a okamžitě začínají do žalostně vyprahlé půdy zasévat svou příští úrodu. Přitom vegetace je to poslední, co zdejší macešská krajina nabízí. Nakonec rostlinky zapustí kořeny, stejně jako sami osadníci... S neuvěřitelnou energií proměňují během jedné generace mrtvou poušť v kvetoucí zahradu. Ovšem tam, kde se lidská ruka nedotkla země, je půda i dnes jen hrstkou suchého prachu. Brigham Young chce ale politickou jistotu. Jeho ctižádostivým cílem je nezávislý mormonský stát Deseret (přel.Včelí úl) rozprostírající se na severu od státu Washington, na jihu k New Mexiku, východně do Kansas a západně až do Kalifornie. Hlavní město: Salt Lake City.
A skutečně – město uprostřed pouště vzkvétá, po vypuknutí zlaté horečky profituje z tranzitní polohy, a tak přísun osadníků nevysychá. Ovšem mormonský stát zůstane jen pouhým snem: roku 1850 se území stává americkým teritoriem a poté, co jsou mormoni americkou vládou donuceni vzdát se oficiálně polygamie, je Utah připojen jako 45. spolkový stát k USA.
Salt Lake City je fenomén, je to jediné město Spojených států založené na teologickém učení. Hlavní město Utahu je dnes obchodním, finačním i kulturním centrem, dějištěm zimní olympiády 2002 a dodnes ve správě mormonů. Město příjemné, upravené, bezpečné, snad až trochu vzorné a nudné. Především v centru na Temple Square, hlavním sídle přísně hiearchické mormonské církve.
Tady stojí i její nejznámnější ikona: bělostný Granitový chrám (Granit Temple) dominující 4 ha velkému areálu obehnaném pětimetrovou zdí, bezpečně tlumící zvuky města. 7 500 tun granitu potřebného na jeho výstavbu bylo transportováno z 32 km vzdáleného kaňonu na vozech taženými voly, teprve malá část právě dokončenou železnicí. Stavba trvala více něž čtyřicet let, 6.dubna 1893 byl chrám slavnostně otevřen. Z prostřední věže hledí z výšky 64 m zlatá socha anděla Moroni, po upravených cestičkách lemovanými perfektně zastriženým trávníkem se procházejí vzorně oblečení a vzorně učesaní mladí lidé – “bratři a sestry” se stejně vzorným cukrovým úsměvem. Náznak zájmu je dostatečným impulsem k odříkání dokonale naučeného textu , jak se vzápětí můžeme sami přesvědčit uvnitř Tabernacle, budovy ve tvaru želvího krunýře. Pod velkou kopulí, pod kterou má místo 6 500 posluchačů, pravidelně vystupuje 373 členů mormonského sboru za doprovodu gigantických varhan...
Misionářská “práce” pak pokračuje v návštěvnickém centru s modelem interiéru Granitového chrámu. Pro mormony má absolutní prioritu rodina, sňatky jsou uzavírány na věčnost, tedy i po smrti. Představa stejně přitažlivá jako děsivá. Při pohledu do tváří dokonale krásných a nebesky šťastných lidí hledících z obrazů se mi najednou vrací dnešní nákup v obchodu se sportovními potřebami, kde jsme žasli nad třicetimetrovým pultem se zbraněmi – od vzduchovky až k plně automatickým zbraním, které jsme dosud znali jen z televize…
Je mi záhadou, jak se takový zbrojní arzenál může kloubit s extrémní pobožností utahských obyvatel, kde se 60 % populace hlásí k mormonské víře! Těžko pochopitelný je i fakt, že v roce 2011 stát Utah přijal jako státní symbol vedle včelího úlu i poloautomatickou pistoli M1911, a sice na počest utahského konstruktéra a jako symbol utahské svobody, jak tvrdí guvernér Gary Herbert. Jak absurdní ...
Utah je stát republikánů, konzervativní až do morku kosti. Zbrojní vášeň stejně jako život točící se výhradně kolem víry není zkrátka náš svět… Ve státě s nadprůměrně vzdělanými obyvateli těžko pochopitelné – utahské školství totiž patří k nejlepším v celých USA a vychází z mormonského přesvědčení, že “v nevědomosti se člověk nemůže stát blahoslaveným”.
Vedle psychiky pečují mormoni i o svou tělesnou schránku: žádný alkohol, káva, tabák. Propagována je zdravá výživa, takže jsou mormoni v zemi fastfooodu bezkonkurenčně nejzdravější společenskou skupinou. A to i díky aktivnímu životu: od zimních sportů v nedalekých horách, trekingu v četných národních parcích nebo pobytem u solného jezera. Great Salt Lake o velikosti 4 400km2 dosahuje maximální hloubky 8 m a po Mrtvém moři je nejslanější vodní plochou světa. Za ním se rozprostírá už jen nekonečná prázdnota: Velká solná poušť – Great Salt Lake Desert a v dálce se třpytí skyline Salt Lake City – města, které vyrostlo ze snu jako dílo nevídané píle těch nejhouževnatějších pionýrů amerického západu: mormonů.
