Lodě na suchu
Rozdíl mezi přílivem a odlivem je na Jersey druhý největší na světě. S rozdílem 14 metrů v dvanáctihodinovém intervalu mění ostrov zcela svou tvář. Vždyť plocha Jersey se během odlivu zvětší téměř o polovinu!
Ukázat na mapě americký stát New Jersey není problém pro nikoho z nás, horší je to už s jeho jmenovkyní – "starou" Jersey, přestože leží skoro za humny... Jersey je jedním z pěti Normanských ostrovů, které najdete v kanálu La Manche pouhých dvaadvacet kilometrů od pobřeží Normandie. Victor Hugo, který tu na příkaz Napoleona III. strávil v exilu patnáct vcelku komfortních let, je označil jako „kousky Francie, které napadaly do moře a Anglie si je posbírala".
Jersey je evropskou politickou raritou – ačkoli je zastupována Anglií a je majetkem anglické královny, není částí Velké Británie ani členem EU. Geograficky patří k Francii, co se klimatu ovlivněného Golfským proudem týče, nejeden botanik by ji zařadil spíš někam do Středomoří. Největším highligtem ostrova jsou ale slapové jevy – tedy rozdíl mezi přílivem a odlivem. Ten je na Jersey druhým největším na světě a s rozdílem čtrnáct metrů v asi dvanáctihodinovém intervalu mění ostrov zcela svou tvář. Vždyť plocha Jersey se během odlivu zvětší téměř o polovinu!
Ústup a návrat moře ovlivňuje především osady na pobřeží. Půvabné pitoresktní městečko Gorey na jihovýchodě ostrova leží při našem příjezdu na suchu. V přístavu, před špalírem malebných domů v barvách pastelek, leží lodě poházané jak zapomenuté hračky a my nemůžeme uvěřit, že jejich majitelé budou moci vůbec někdy vyplout. Vždyť moře je stovky metrů daleko!
Jedno je jasné – být na Jersey vlastníkem lodi neznamená vyjet si podle chuti, nýbrž podřídit se diktátu moře. O to větší je naše překvapení, když se po šesti hodinách vracíme a lodě se houpou na vodě s takovou samozřejmostí, jakoby tomu nikdy nebylo jinak. Bárka, v které jsme se předtím záměrně fotili a moře bylo dobrých 300 metrů daleko, leží komplet pod vodou.
Z pevnosti Mont Orqueil Castlle, postavené v 13. stol. na obranu proti útokům Francouzů, lze ústup a návrat vody pozorovat úplně nejlépe 
Moře se posunulo o dobrých tři sta metrů
Rytmem extrémních “tidetimes” žije i hlavní město St. Helier ležící na široké, extrémně podlouhlé zátoce St. Aubin Bay na jihovýchodě ostrova. Při odlivu se její střední část, fungující kdysi dokonce jako přistávací plocha vrtulových letadel, mění v eldorádo pro pejskaře, zatímco východní část je potažena kobercem sytě zelených řas a západní rájem sběratelů mušlí.
K pevnosti Elisabeth Castle na malinkém ostrůvku před branami města vede při odlivu přes mořské dno betonová cesta, při přilivu sem jezdí tzv. Puddle Duck – podivné obojživelné vozítko, opticky něco mezi scvrklým autobusem na vysokých nohách a naddimenzionální plechovou vanou.
Cesta k pevnosti je půl dne volná 
V pravidelném rytmu se nad cestou zavře voda
Kuriozitou je vlastně i St. Helier – se svými 28 tisíci obyvatel malé město, ovšem s atmosférou mezinárodní metropole a jakýsi mondénní kousek jinak venkovsky idylického ostrova. Jako první stojí na programu vyhlášená tržnice ryb. Intenzivní zápach sotva hodinku po snídani sice vyžaduje silný žaludek, pozornost ale záhy odvádí obrovský výběr ryb, korýšu a nejrůznějších plodů moře. Pyramida vařených humrů září už zdálky…
Za návštěvu stojí i Central Market jen o dva bloky dál v prostorách pěkné viktoriánské budovy. Tady najdete kromě kvalitního regionálního ovoce a zeleniny i zdejší speciality – například Black Butter, což je chuťově intenzivní pomazánka z jablečného moštu a koření, či mléko malých Jersey krav barvy karamelových bonbónů, které jsou drobnější než jejich strakaté sestřenice a dávají i méně mléka, zato ale s vyšším obsahem tuku.
Hlavní tepnou je nákupní třída King Street upravená tak, že máme pocit, že tu včera všechny domy dostaly nový nátěr a před chvílí ještě někdo honem vyluxoval chodník. Temně zeleně lemování obchodů se zlatými nápisy v kombinaci s temně červenou dlažbou působí nejen elegantně ale taknějak „very british“.
Hlavní město působí trochu mondénně, byť je metropolí venkovsky útulného ostrova 
Vyhlášené krávy z Jersey dávají méně mléka, zato tučnějšího
Odtud je to už kousek ke stejně upravenému jachtovému přístavu, který je víceméně obrovskou plavební komorou doplněnou u výjezdu semaforem. Snad nikde není vidět blahobyt Jersey jako právě tady – vždyť do některých jachet by se vešel bez problémů rodinný dům. I ty se ale musí podřídit všudypřítomnému diktátu moře.
