Park výstředního prince
Česká republika se pyšní dvanácti položkami na seznamu světového dědictví UNESCO, nicméně ani jedna z nich není tak blízko jako polsko-německý Bad Muskau. Od roku 1329 do 1635 byla Horní Lužice součástí Zemí Koruny České, a tak můžeme krásu lázní, zámku a především přírodního parku s trochou nadsázky obdivovat jako naši šťastnou třináctku.
Přeshraniční lavička
Bad Muskau, nebo chcete-li českou verzi Mužakov, je téměř čtyřtisícové městečko ležící v okrese Zhořelec. Stojí na levém břehu řeky Nisy, která tvoří přirozenou hranici mezi Německem a Polskem, a je tak, stejně jako Liberec, členem Euroregionu Nisa. Samotný park leží z jedné třetiny na území Německém a zbylé dvě třetiny připadají polským sousedům. V parku kromě neuvěřitelně krásného přírodního bohatství najdete vyznačenou hraniční čáru. Ta se nachází v půli lávky a přes pomyslnou i skutečnou čáru zde stojí malá lavička. Známé cimrmanovské: „Jdu na sever – jdu na jih,“ tak můžete vylepšit na: „Sedím v Polsku – sedím v Německu.“ A nehnout se u toho pravdivého tvrzení ani o centimetr.
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda
Tato slova řekl Hippokratés, a o jejich pravdivosti musel být přesvědčen i tvůrce parku v Bad Muskau. Nečekejte proto přesné geometrické obrazce a květiny napěchované do nepřirozených forem, ale čistou krásu přírody, kterou ruka člověka jen s pokorou trochu zkultivovala. Těšit se můžete na osm set hektarů vzácných květin, arboretum plné cenných a často prastarých dřevin a části upravené ve stylu čínské či japonské zahrady.
Samotný zámek byl postaven v 16. století v renesančním stylu, a i on potřeboval hodně „uzdravit“. Na jaře roku 1945 byl za nejasných okolností vypálen a desítky let chátral. Pouhé obvodové zdi a celkově velmi zdevastovaný stav budovy si vyžádal náročnou, důkladnou a nákladnou rekonstrukci, a stavba se proto dočkala svého znovuotevření pro veřejnost až v roce 2008. Mezitím, díky založení lázní v roce 1962, přibylo v názvu města slovíčko Bad. V roce 2000 se začal využívat zatím poslední objevený léčivý pramen vody, který je při teplotě 44 stupňů čerpán z hloubky 1 600 metrů. Vznikl tak komplex Bad Muskau tak, jak jej známe dnes – překrásný anglický park, lázně a zámek.
U zrodu parku stál podivínský princ
Dnes v prostorách zámku Bad Muskau (otevřeno je od dubna do října) najdete zajímavé exponáty a informace pojící se především k historii kraje a hraběte Pücklera, hostí totiž stálou výstavu s názvem: Pückler! Pückler? To prostě nelze pochopit! Tento výstřední voják se totiž nejvíce zasloužil o výstavbu parku a možná to byl právě on, kdo si jako první v hojivé kráse anglického parku léčil svou bolavou duši.
Z dnešního pohledu bychom Hermanna Ludwiga Heinricha von Pücklera (1785–1871) mohli považovat za ukázkového adepta pro psychologa. Pro začátek velmi mladá matka, naprosto nezralá pro svou roli, otec typický Prušák, celý zástup zkostnatělých vychovatelů řídících se spíše středověkým útrpným právem než moderními pedagogickými poučkami. Výčet zkušeností, formující osobnost mladého knížete, pak pokračuje saskou armádou či vášnivou láskou k cestování a k ženám.
Při svém vojenském působení v Anglii objevil Pückler krásu tamějších parků. I během svého dalšího cestování na Blízký východ, do Súdánu, Turecka či Egypta se vracel do Británie, kde se inspiroval díly zahradníků, zahradních architektů a projektantů.
I přes vášeň k zahradničení byl princ Pückler (titul získal sňatkem s Lucií von Hardenbergerovou, se kterou se po devíti letech rozvedl) především válečníkem. Tato jeho životní role se mu stala osudnou až v úctyhodných 85 letech ve válce proti Francii. I naprostý konec příběhu je poněkud kontroverzní. Kremace totiž nebyla z náboženských důvodů povolena, a tak bylo tělo mužakovského pána rozpuštěno v draselném louhu, páleném vápně a kyselině sírové.
Naštěstí vy si při prohlídce jako odkaz na život tohoto zvláštního patrona můžete odnést vlastnoručně sestavený milostný dopis, což je z výčtu jeho životních zkušeností zřejmě nejpříjemnější alternativa zážitku.
Fantastický výhled na celý Park knížete Pücklera v Bad Muskau si můžete užít z třicet pět metrů vysoké zámecké věže.
Článek vyšel v regionálním časopise pro Liberecký kraj VÉČKO.
