Dračí sezóna
Ze střechy pozorujeme ruch na ostatních střechách. Někde věší prádlo, hlavně ale vidím siluety, které se podivně naklánějí nad hloubku pod sebou a škubají rukama. Nejdříve si myslím, že se modlí. Pak ale „naši“ střechu překříží provázek.
Happy Dashain... 
...a marš na střechu
V Káthmándú vypukla dračí sezóna. Je největší svátek roku Dashain, rodiny se navštěvují, čas plyne trochu pomaleji, než jindy. Když se pozorně podíváme, nad městem vidíme desítky tmavých siluet draků. Jdeme jim v ústrety, Opičí pagoda je blíž k nebi. Vystoupáme strmým schodištěm až na vrchol kopce a ocitneme se mezi středoškoláky, kteří tu mají dračí závody. Družstva jednotlivých škol pouští draky a samozřejmě se také snaží „sundat“ draky soupeřům.
Cesta k tzv. Opičímu chrámu dá každému zabrat. Extrémně strmé schodiště má téměř čtyři sta schodů 
Chrámový buddhistický komplex na vrcholu - Svayambhunath
Prezentace 
Soustředění před závodem
Draci se pouští také v ulicích města, jedno „doupě“ objevuji u tibetského chrámu. Mladík s čerstvým knírkem vysvětluje, aniž pustí svou špulku s provázkem:
„Teď ve svátek pouští každý, kdo jen trochu může. Odsud ze země je to mnohem těžší, než ze střechy,“ chlubí se svým umem a vysvětluje pravidla dračích soubojů: „Vyhraje ten, komu zůstane drak déle ve vzduchu. Proto se soupeři snaží cizí draky shodit.“
Netroufneme si odhadnout, kolik metrů provázku dělí nejvzdálenější draky od jejich majitelů. Desítky nebo stovky? Každopádně provázků má každý pořádnou zásobu a když dojdou, jsou tu „dračí obchody“ s náhradními díly. Nejen během Dashainu jsou v obležení dětí i dospělých.
