HOLI – indický festival barev
Indie, 18. 04. 2017Lucie Samohylova- 1 země
- 1 cesta
V dnešní době v Evropě existuje spoustu různých akcí spojených s házením barevných prášků a stříkáním barev. Ať už jsou to barevné běhy nebo hudební festivaly pod názvem Holi. Ne každý ale ví, že skutečný původ svátku barev jménem Holi leží v indické mytologii. Snad žádná země nemá tolik náboženských svátků a festivalů jako Indie a přestože všechny jsou velice zajímavé, Holi je rozhodně tím nejbarevnějším.
Holi není jenom festivalem barev a lásky, jak je často nazýván. Je to také festival oslavy konce zimy, příchodu jara, vítězství dobra nad zlem. Je pro mnohé časem k setkání se s druhými, časem her a smíchu, časem k zapomenutí a odpuštění, napravení rozbitých vztahů.
Jak už to u indických legend bývá, příběh o původu Holi neexistuje pouze jeden a má spoustu různých variací. Jedna z nich se váže k lásce boha Krišny a pastýřky Radhy. Mladý Krišna, který je vyobrazován s tmavě modrou barvou kůže (barva bouřkového mračna), záviděl Radhze její světlounkou barvu kůže. Postěžoval si své matce na nespravedlnost přírody a ta, aby ho utěšila, poradila mu aby nabarvil tvář Radhy jakoukoliv barvou, což Krišna také udělal. Scéna Krišny hrajícího si spolu s Radhou a dalšími pastýřkami s barvami je vyobrazena na nesčetně malbách a získala si takovou popularitu, že z ní vznikla tradice a každoroční festival.
Holi se slaví po celé Indii a Nepálu den po prvním úplňku měsíce Phalgun (dle hinduistického Vikram Samvat kalendáře), což připadá na konec února až půlku března (gregoriánského kalendáře). Pro mnohé Indy ve velké části země je dnes spíš zábavou, kdy vyjdou do ulic a stříkají po sobě barevnou vodou z vodních pistolí a hází barevné prášky. Jinak tomu ale je v regionu Braj v okolí měst Mathura a Vrindavan v severní Indii, oblasti, kde se odehrávají legendy o nesmrtelné lásce Krišny a Radhy. Zde festival trvá 16 dní a je spojen s množstvím náboženských rituálů (a samozřejmě spoustou barev). Davy poutníků přichází do nejvýznamnějších hinduistických chrámů, aby uctili Krišnu.
A jaké je Holi v regionu Braj z pohledu západního návštěvníka? Přestože festival barev zní jako velká zábava, zde je to spíše pořádný „hardcore“. Indové jsou prostě intenzivní a u tohoto festivalu to platí dvojnásob. Rozhodně to není milé hraní s barvami, jako na zmíněných západních festivalech. V Indii létají, stříkají a padají barvy naprosto ze všech stran a to vše je doplněno klasickou indickou tlačenicí a zájmem Indů o vás jako cizince. Před cestou na Holi jsem si myslela, že jsem připravena naprosto na cokoliv. Zpětně musím říct, že realita byla to cokoliv umocněné na pátou. Vlastně nevíte co dřív, zda si utírat obličej, do kterého vám právě někdo hodil celé balení barvy, řešit foťák, protože na vás z jiné strany někdo nalil kýbl barevné vody, fotit se se skupinkou Indů, která vás požádala o fotku (a vůbec je nezajímá žádná ze dvou předešlých skutečností), vnímat celou tu intenzitu, davy lidí nebo snad odpovídat sám sobě na otázku „co tady sakra dělám“, kdy se vám vlastně ještě dřív hrne do hlavy sama odpověď „vybrala sis to sama, jsi tu dobrovolně.“
O Holi se dá napsat spoustu věcí, ale jedno je jisté, patří k jedněm z těch naprosto nepřenositelných cestovatelských zážitků. Žádná slova nedokáží vystihnout pocit, kdy stojíte uprostřed toho šíleného marastu a jste vyděšení, unešení, překvapení a nadšení. A přestože po těch několika dnech, kdy ze sebe každý večer v koupelně levného indického hotelu smýváte ty neuvěřitelné nánosy barvy (abyste se jimi další den opět nechali zalít) jste vlastně rádi, že odjíždíte, na těle vám zbytky barev zůstanou ještě několik dní, a hluboko ve vás trochu té barvy zůstane navždycky.